Hydrogeologický kolektor: Porovnání verzí

<br />Horninové těleso, jehož propustnost je v porovnání s propustností bezprostředně přilehlého horninového prostředí natolik větší, že se v něm gravitační voda za stejných hydraulických podmínek pohybuje mnohem snadněji. Jedná se tedy o horninové těleso s výrazně (řádově) vyšší [[propustností]] než je propustnost bezprostředně sousedícího horninového prostředí. Část hydrogeologického kolektoru, která je nasycená podzemní vodou, se označuje jako [[zvodeň]].

 

<br />Hydrogeologický kolektor kombinovaného typu, jehož propustnost je dána přítomností vzájemně komunikujících kavernovitých dutin a puklin. V případě, že jde o kaverny krasového původu (krasové dutiny) se označuje jako krasově-puklinový kolektor.

 

<br />Hydrogeologický kolektor s kombinovanou [[propustnost]]í.

 

<br />Kolektor uložený ve vztahu k morfologii terénu a k přilehlým [[izolátor]]ům tak, že je schopen udržet v sobě zvodeň i po přerušení napájení.

 

<br />Kolektor obsahující napjatou zvodeň.

 

Hydrogeologický kolektor, který má pouze průlinovou [[propustnost]].

 

<br />Hydrogeoplogický kolektor s puklinovou [[propustnost]]í. Pokud nevykazuje jiný druh propustnosti, označuje se jako ryze puklinový kolektor. Kolektor, který má mimo puklinové propustnosti i nezadnebatelný podíl propustnosti jiného druhu se označuje jako kombinovaný kolektor.

 

<br />Hydrogeologický kolektor uložený ve vztahu k morfologii terénu a k přilehlým hydrogeologickým isolátorům takovým způsobem, že není schopen v sobě trvale udržet [[zvodeň]] po přerušení dotace - na rozdíl od ''nádržního kolektoru'' z něj může veškerá volná voda odtéci gravitačně.

 

<br />Hydrogeologický kolektor přibližně deskovitého tvaru, zpravidla sedimentárního původu, v němž hlavní směry proudění jsou víceméně rovnoběžné s vrstevními plochami.