Verze z 11. 4. 2009, 04:21 editovat 60.39.122.49 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 4. 2009, 08:38 editovat zrušit editaci Podvečerníček (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 376 editací +kapitolka Přejít na další porovnání →
Řádek 5: '''Záběr''' je základní jednotka filmového [[děj]]e. Ve [[film]]u se záběry řadí za sebe tak, aby vytvořily dějovou linii filmu. Termín záběr se používá také ve [[fotografie\|fotografii]]. ==~~Druhy~~Velikosti záběrů== Záběry se dělí na několik běžně používaných velikostí: ~~Existuje několik základních druhů záběrů:~~ '''Velký celek''': orientace v prostředí,; jednotlivý člověk je málo rozpoznatelný,; ztrácí se v krajině; používá se pro masové scény. '''Celek''' zachycuje přehledně celé místo akce, člověk je situován ve vzájemném vztahu k prostředí, podstatná je akce (např. to, kam jde), nikoli mimika. '''Polocelek''': postava je ukázána celá,; prostředí hraje druhořadou roli (event. ~~jako~~ho ~~partner~~doplňuje) možnost plného využití gestikulace, „vnější“ hra herce. '''Americký plán/záběr''' ~~(záběr)~~: postava je ukázána ~~asi~~přibližně po kolena, prostředí vnímáme jen prostřednictvím její akce, jinak okrajově. Používá se při dialogu několika osob zejména na širokých formátech. (Vznikl u prvních amerických westernů na přelomu století, z potřeby zobrazit, zda-li postavy nosí kolt.) '''Polodetail''': ~~poprsí~~busta postavy,; tedy obtížná [[gestikulace]] rukou,; zachycuje zřetelně hercovu mimiku,; prostředí je zpravidla neostré, ~~tedy vyeliminované~~eliminované. '''Detail''': většinu obrazu zabírá obličej, markantní akce na protagonistu, zpravidla proniká „dovnitř“ postavy, do myšlení a pocitů. '''Velký detail''' zachycuje podstatnou podrobnost části lidské postavy (oči, ruka) nebo podobně jako detail zdůrazňuje určitou akci nebo rekvizitu. Za záběrem by až na výjimky neměl následovat záběr o jednu „velikost“ širší nebo užší. Divák je zvyklý, že když se změní záběr, změní se spolu s ním i většina věcí, které v předchozím záběru viděl. Má-li k tomu přece jen dojít, většinou se to řeší rychlou [[prolínačka\|prolínačkou]]. ==Jiné aspekty záběru== '''Lehký a těžký záběr:''' používá se u [[krajinomalba\|zabírání krajiny]]. „Těžkost“ a „lehkost“ záběru spočívá v tom, jakou část ze záběru tvoří zem a obloha, s tím, že u těžkých záběrů tvoří větší část filmového políčka zem a u lehkých záběrů naopak obloha. V kinematografii byla poprvé cíleně využívána v éře ruské lyrické kinematografie 20.-30. let (Vertov, Pudovkin, Ejzenštejn, …). '''Nahled a podhled:''' u záběrů, které nejsou snímány ve stejné úrovni jako předmět obrazu, mluvíme buďto o nahledu nebo podhledu. U nadhledu je fotoaparát nebo kamera výše než předmět snímku (dívá se na něj shora), u podhledu je tomu naopak. Míře nadhledu nebo podhledu se zobecněně nazývá [[rakurs]]. '''Žabí a ptačí perspektiva:''' jak vyplývá z názvu, ptačí perspektivu mají záběry snímané ze značné výšky (letecké snímky, natáčení z vysokého jeřábu, …); záběry ze žabí perspektivy mohou zase vzniknout, fotíme či natáčíme-li zcela nebo téměř ze země. '''Statický nebo dynamický záběr:''' o dynamickém záběru má smysl hovořit u pouze kinematografie. Statický záběr je snímán buď z ruky nebo ze [[stativ]]u, kdežto během dynamického záběru kamera dozná změnu pozice. (Případu, kdy je je kamera na stativu a během záběru je pozice jejího směru upravována, se nazývá buď panoramování nebo švenkování.) K dynamickým záběrům mohou sloužit nástroje jako je (kolejová) jízda, bantamový vozík, kamerový jeřáb, [[steadicam]], [[polecam]], technocrane apod. ==Související odkazy== [[jetí]] [[filmová osa]] [[filmová sekvence]] [[střihová skladba]] [[makrofotografie]] {{Pahýl - film}}

Záběr: Porovnání verzí