Syrské písmo: Porovnání verzí

V syrštině (stejně jako v [[hebrejština|hebrejštině]]) se vyskytují "''matres lectionis''", tedy souhlásky, které mohou mít význam samohlásek, nebo je mohou prodlužovat. Později se objevily tečky pod písmem, naznačující neznělou výslovnost, a tečky nad znakem, naznačující výslovnost znělou, a dvě tečky vodorovně nad poslední slabikou, označující množné číslo. To pomohlo naznačit zhruba vokalizaci celého slova. Později se z toho vyvinul kompletní samohláskový systém, vyjádřený pomocí teček pod, případně nad znaky. Tento systém užívali hlavně [[Nestoriáni]]. Jakobité začali v 8. stol. užívat i řeckých samohlásek psaných libovolně nad nebo pod znak (pro způsob psaní otočené o 90°). Tento způsob však vystihoval pouze "kvalitu" a ne "kvantitu" samohlásek. V [[Syrské písmo (západní varianta)|Sertu]] se někdy zapisují samohlásky oběma způsoby současně!

 

[[Soubor:Syriac Sertâ book script.jpg|thumb|Syrská kniha z 11. století v písmu Estrangelo (některé znaky už mají formu Serto)]]