Ruměnice pospolná: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jasnenka (diskuse | příspěvky)
m →‎Potrava: rostlinné
Jasnenka (diskuse | příspěvky)
m odkazy
Řádek 21:
== Popis ==
[[Soubor:Rumenice-dospelec-a-mimi.jpg|thumb|left|Ruměnice pospolná - [[Nymfa (biologie)|nymfy]]]]
Ruměnice měří 10-12 mm. Má oválný obrys těla s nápadnou černo-červenou kresbou. [[Křídlo|Křídla]] většinou nejsou plně vyvinutá (''apterus'' znamená bezkřídlí). Ruměnice bezkřídlá je také jejím starším názvem, který je uváděn v literatuře. Starší pojmenování je také kněžíček. [[Noha|Nohy]] jsou černé. Při bedlivějším pozorování zjistíme, že každá ruměnice je v drobných detailech[[detail]]ech odlišná. Kresba a [[velikost]] skvrn na červeném podkladě se mírně mění. Její výrazné a kontrastní [[zbarvení]] ji chrání před nepřáteli - ptáky[[pták]]y. Dává najevo, že není jedlá a to ji ochraňuje.<ref>Felix, J.; Hísek, K.: Naší přírodou krok za krokem Zvířata. ISBN 80-00-00264-7, str. 46</ref>
 
== Potrava ==
Řádek 27:
 
== Zajímavosti ==
Jedná se o velmi společenský druh. Již od časného [[jaro|jara]] se objevuje (vyhřívá) v houfech u zdí či pat stromů[[strom]]ů. Ve velkém počtu žije na lípách, občas i na akátech nebo tam, kde kvete sléz. Zpočátku jsou ruměnice ospalé a pomalé, tudíž není problém se jich dotknout. Přestože jim sluneční svit nevadí, dávají raději přednost stinným místům. Hlavní složkou stravy jsou především plody lípy - semena pokrytá sladkými šťávami. Samičky k sobě vábí samce sexuálně přitažlivými sekrety[[sekret]]y (feromony[[feromon]]y). Může se stát, že páření trvá celý [[den]]. Svá vajíčka klade samička do vlhké půdy, do štěrbin kůry, pod listí a mech. Ruměnice můžeme pozorovat až do pozdního podzimu[[podzim]]u. Přezimují dospělí jedinci. Žlázy [[larva|larev]] produkují jako u jiných ploštic typicky páchnoucí sekret sloužící k odstrašení nepřítele[[nepřítel]]e.<ref>http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=682</ref><ref>http://www.rendy.eu/zivocichove-seznam/rumenice-pospolna</ref><ref>http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/322403-pyrrhocoris</ref>
 
== Prostředí ==
Vyskytuje se v [[park|parcích]], alejích[[alej]]ích s akáty nebo kaštany, na hřbitovech[[hřbitov]]ech. Často ji také můžeme najít pod starými lipami.
 
== Rozšíření ==
Jde o druh, který je velmi rozšířený v [[Evropa|Evropě]], [[Severní Afrika|severní Africe]], severní [[Asie|Asii]] a [[Střední Amerika|Střední Americe]]. Ve světě žije 400 druhů ruměnicovitých, z toho pouze dva v České republice. Setkáváme se s ní od dubna do září.<ref>Větrovská, T. (překlad): Svět zvířat kolem nás. ISBN 80-85805-62-6, str. 310</ref>
== Reference ==