Otevřít hlavní menu

Změny

bez shrnutí editace
Do konce 60. let se věnoval figurální plastice a reliéfu. Díky své neprůbojnosti a kritickému odstupu od socialistického realismu nebylo jeho dílo bráno v potaz. Podíl na tom měl i umělcův mimořádný úspěch v době vysokoškolských studií a jeho křesťanské založení.
 
JižíJiří Korec získal sice výzamnávýznamná mezinárodní ocenění (1958 Mezinárodní cena v soutěži na Památník v Osvětimi, 1975 a 1979 cena Mezinárodního kongresu FIDEM)a některá díla zakupilazakoupila Národní galerie, plastika Anežka česká je ve Vatikánských sbírkách, avšak doma byla jeho práce cíleně ignorována.
 
Přestože byl Jiří Korec od roku 1963 členem Svazu českých výtvarných umělců, bylo mu bráněno jak v získání běžných zakázek, tak i možnosti vystavovat. V některých letech byl navzdory bohaté tvorbě téměř bez příjmů. V této situaci mu byla oporou žena Květoslava Korcová, která mu nejen dodávala odvahu a byla průvodkyní v umělecké tvorbě, ale také hradila veškeré náklady spojeé s tvorbou.
 
Jiří Korec poté, co nemohl uspět s figurálními plasikamiplastikami, orientoval se na medailerskou tvorbu. Právě svými reliéfně výraznými medailemi dosáhl mezinárodních uznání.
 
Jiří Korec byl průkopníkem techniky galvanoplastiky a zastánce jejího přijetí mezi tradiční umělecké postupy. Galvanoplastika se v jeho podání nestala pouhou kopírovací technikou, ale v procesu elektrochemického nanášení mědi dokázal objevit kouzlo náhody a v souladu s technikou jej umělecky využít. Korcovy medaile jsou zvláštní také velmi výraznou patinou (od dob studií byl vynikajícím patinérem).
Anonymní uživatel