Bartolomějská noc: Porovnání verzí

Odebráno 2 615 bajtů ,  před 11 lety
bez shrnutí editace
'''Bartolomějská noc'''
{{Různé významy|tento= masakru hugenotů ve Francii|druhý=přepadení mužských klášterů v Československu|stránka=Akce K}}
'''BartolomějskáVše noc'''se jeodehrávalo termínv označujícíroce masakr1572 [[hugenoti|hugenotů]]od veléta [[Francie|Francii]]do v srpnu [[1572]]podzimu. Násilnosti vypukly [[24. srpen|24. srpna]] toho roku, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, [[admirál]] [[Gaspard de Coligny]]. Hromadné vraždění započalo v [[Paříž]]iPaříži pod přímou patronací panujícíhovedením krále Francie [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] z rodu [[Valois]] a jeho matky, [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]]. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí.
[[Soubor:Giorgio Vasari San Bartolomeo.jpg|thumb|Bartolomějská noc na nástěnné malbě od Giorgia Vasariho]]
V roce [[1572]] měla Francie za sebou celé desetiletí [[náboženské války|náboženských válek]], v nichž se ve vlnách střetávali mezi sebou [[Katolictví|katolíci]] a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, [[Navarra|navarrského]] následníka trůnu [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha Bourbonského]], se sestrou krále Karla IX., princeznou [[Královna Margot|Markétou z Valois]], v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna [[Jeanne d’Albret]], byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však [[9. červen|9. června]] [[1572]] zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
'''Bartolomějská noc''' je termín označující masakr [[hugenoti|hugenotů]] ve [[Francie|Francii]] v srpnu [[1572]]. Násilnosti vypukly [[24. srpen|24. srpna]] toho roku, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, [[admirál]] [[Gaspard de Coligny]]. Hromadné vraždění započalo v [[Paříž]]i pod přímou patronací panujícího krále Francie [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] z rodu [[Valois]] a jeho matky, [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]]. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí.
Sňatek se konal [[18. srpen|18. srpna]] [[1572]] a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou [[Mše|mši]], prostál většinu obřadu venku před [[kostel]]emkostelem. Když potom stanul před [[oltář]]emoltářem, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku celebrujícíhooddávajícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli ji její bratr král Karel IX. položil ruku na sestřinu hlavu a přinutil ji přikývnout.
 
V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská svého syna Karla IX., aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo [[22. srpen|22. srpna]], kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jedenjednoho zmuže-admirála Kateřininých mužů jménem [[Maurevel]]Maurevela, ale pouze admirálaho zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v [[Toulouse]], [[Bordeaux]], [[Lyon]]u, [[Bourges]]Lyonu, [[Rouen]]uRouenu a [[Orléans]]uOrléansu. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
V roce [[1572]] měla Francie za sebou celé desetiletí [[náboženské války|náboženských válek]], v nichž se ve vlnách střetávali mezi sebou [[Katolictví|katolíci]] a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, [[Navarra|navarrského]] následníka trůnu [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha Bourbonského]], se sestrou krále Karla IX., princeznou [[Královna Margot|Markétou z Valois]], v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna [[Jeanne d’Albret]], byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však [[9. červen|9. června]] [[1572]] zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
 
Sňatek se konal [[18. srpen|18. srpna]] [[1572]] a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou [[Mše|mši]], prostál většinu obřadu před [[kostel]]em. Když potom stanul před [[oltář]]em, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku celebrujícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli král Karel IX. položil ruku na sestřinu hlavu a přinutil ji přikývnout.
 
V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská syna Karla, aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo [[22. srpen|22. srpna]], kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jeden z Kateřininých mužů jménem [[Maurevel]], ale pouze admirála zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v [[Toulouse]], [[Bordeaux]], [[Lyon]]u, [[Bourges]], [[Rouen]]u a [[Orléans]]u. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
Zajímavá byla reakce papeže [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]]: Všechny zvony se rozezvučely pro díkůvzdání a děla [[Andělský hrad|Andělského hradu]] vypálila oslavnou salvu. Byla vydána upomínková medaile a Řehoř pověřil [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]], aby vytvořil nástěnnou malbu masakru, která je dosud ve [[Vatikán]]u. Podle některých autorů je ovšem tento popis papežovy reakce přehnaný, a zčásti jde dokonce o [[historický mýtus]].
 
[[Kategorie:Dějiny Francie]]
 
[[bg:Вартоломеева нощ]]
[[bs:Bartolomejska noć]]
[[ca:Massacre del dia de Sant Bartomeu]]
[[de:Bartholomäusnacht]]
[[en:St. Bartholomew's Day massacre]]
[[eo:Masakro de Sankta Bartolomeo]]
[[es:Matanza de San Bartolomé]]
[[et:Pärtliöö veresaun]]
[[fi:Pärttylinyön verilöyly]]
[[fr:Massacre de la Saint-Barthélemy]]
[[gl:Matanza do día de San Bartolomeu]]
[[he:טבח ליל ברתולומאוס הקדוש]]
[[hr:Bartolomejska noć]]
[[hu:Szent Bertalan éjszakája]]
[[io:Masakro di Santa Bartolomeo]]
[[is:Bartólómeusarvígin]]
[[it:Notte di San Bartolomeo]]
[[ja:サン・バルテルミの虐殺]]
[[ka:ბართლომეს ღამე]]
[[ko:성 바르톨로메오 축일 학살]]
[[lt:Šventojo Baltramiejaus naktis]]
[[nl:Bartholomeüsnacht]]
[[no:Bartolomeusnatten]]
[[oc:Chaple de Sant Bertomieu]]
[[pl:Noc św. Bartłomieja]]
[[pt:Massacre da noite de São Bartolomeu]]
[[ro:Noaptea Sfântului Bartolomeu]]
[[ru:Варфоломеевская ночь]]
[[scn:Massacru di San Battolomeu]]
[[sk:Bartolomejská noc]]
[[sl:Šentjernejska noč]]
[[sr:Вартоломејска ноћ]]
[[sv:Bartolomeinatten]]
[[th:การสังหารหมู่วันเซนต์บาโทโลมิว]]
[[tr:Saint Barthelemy Katliamı]]
[[uk:Варфоломіївська ніч]]
[[vi:Thảm sát Ngày lễ Thánh Barthélemy]]
[[zh:圣巴托洛缪大屠杀]]
Anonymní uživatel