Přechod (astronomie): Porovnání verzí

[[File:Moon transit of sun large.ogg|thumb|Přechod Měsíce přes sluneční disk během kalibrace [[ultrafialové záření|ultrafialových]] kamer sondy [[STEREO (sondy)|STEREO-B]]. Měsíc se zdá mnohem menší než při pohledu ze Země, protože vzdálenost mezi ním a sondou byla několikrát větší než jeho vzdálenost od Země]]

Termín '''přechod''' nebo též '''tranzit''' může mít v [[astronomie|astronomii]] několik významů:

* přechod nebeského tělesa přes [[nultý poledník]] vlivem [[zemská rotace|zemské rotace]], který nastává přesně v půli cesty mezi východem a západem tohoto tělesa; pozorování přechodů přes nultý poledník bylo kdysi důležitým nástrojem při určování přesného času[[čas]]u

* přechod [[hvězda|hvězdy]] vlivem zemské rotace přes [[zorné pole]] dalekohledu[[dalekohled]]u; změřením doby přechodu lze zjistit velikost zorného pole použitého [[okulár]]u<ref>{{Citace elektronické monografie

Příkladem takového přechodu může být pohyb planety mezi pozemským pozorovatelem a Sluncem[[Slunce]]m, což se může stát pouze v případech [[vnitřní a vnější planety|vnitřních planet]] [[Merkur (planeta)|Merkuru]] a [[Venuše (planeta)|Venuše]] (viz [[přechod Merkuru]] a [[přechod Venuše]]). Při pohledu z vnějších planet však může přes sluneční disk přecházet i [[Země]].

Termín lze také použít k popisu pohybu [[měsíc (satelit)|měsíce]] přes disk jeho mateřské [[planeta|planety]]. Často lze ze Země pozorovat například přechody [[Galileovy měsíce|Galileovských měsíců]] ([[Io (měsíc)|Io]], [[Europa (měsíc)|Europa]], [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)|Callisto]]) přes [[Jupiter (planeta)|Jupiter]].

Při přechodu se musí v jedné přímce nacházet nejméně tři tělesa, vzácně se však v jedné přímce ocitnou i tělesa čtyři. Nejblíže současnosti tato situace nastala 27.&nbsp;dubna 1586, kdy Merkur přecházel přes sluneční disk při pohledu z Venuše a ve stejné době Merkur i Venuše přecházely přes sluneční disk při pohledu ze [[Saturn (planeta)|Saturnu]].

Přechody [[exoplaneta|extrasolárních planet]] přes jejich mateřské hvězdy, čímž způsobí nepatrný pokles jejich [[hvězdná velikost|jasnosti]], lze využít k jejich detekci. První exoplanetou, která byla tímto způsobem objevena je [[HD 209458b]].

Ve vzácných případech mohou přes sebe přecházet i planety. Při pohledu ze Země taková situace nastane nejdříve 22.&nbsp;listopadu 2065 okolo 12:43 [[Coordinated Universal Time|UTC]], kdy Venuše, která se bude nacházet poblíž místa [[horní konjunkce]] se Sluncem (takže její [[úhlová velikost|úhlový průměr]] bude 10,6"), přejde přes Jupiter (o úhlovém průměru 30,9"). Krátce před svým přechodem přes Jupiter Venuše zakryje jeho měsíc Ganymed, a to okolo 11:24 UTC (při pohledu z nejjižnějších částí Země) zakryje jeho měsíc Ganymed. Skutečné časy pozorování se však budou lišit až o několik minut, v závislosti na přesné poloze pozorovatele. Úkazy však nastanou pouze 8° západně od slunečního kotouče, takže pro nechráněné oko nebudou viditelné.

Mezi lety 1700 a 2200 jenastalo či nastane pouze 18 vzájemných přechodů a zákrytů planet pozorovatelných ze Země. Nápadná je zejména dlouhá pauza mezi lety 1818 a 2065.

* 19. září 1702 - zákryt [[Neptun (planeta)|Neptunu]] Jupiterem

* 14. července 1708 - zákryt [[Uran (planeta)|Uranu]] Merkurem

* 11. srpna 2079 - zákryt [[Mars (planeta)|Marsu]] Merkurem

Zákryt Merkuru Venuší roku 1737 je jediným podrobně zaznamenaným vzájemným zákrytem dvou planet, a to díky pozorování [[John Bevis|Johna Bevise]] z [[Královská greenvichská observatoř|Greenwichské observatoře]]. Přechod Marsu přes Jupiter 12.&nbsp;září 1170 pozoroval [[mnich]] Gervase v [[Canterbury]] a také čínští hvězdáři. 3.&nbsp;října 1590 pozoroval [[Michael Maestlin]] v Heidelbergu[[Heidelberg]]u zákryt Marsu Venuší.