'''Kurajšovci''' byli [[Arabové|arabským]] [[kmen (sociologie)|kmenem]], který v době vzniku [[islám]]u ovládal [[Mekka|Mekku]], již v předislámské době důležité náboženské centrum [[Arabský poloostrov|Arábie]]. Z tohoto kmene pocházel prorok [[Mohamed]] i jeho nástupci, [[volení chalífové]] a [[dynastie]] [[Umajjovci|Umajjovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]]. I když v Mekce kde Kurajšovci žili byly bohaté zdroje vody, okolní neúrodná půda se pro zemědělství nehodila. Na rozdíl od většiny arabských kmenů živících se především pastevectvím a v úrodnějších oblastech i zemědělstvím se Kurajšovci zaměřili hlavně na obchod. Značné zisky jim přinášely i tradiční poutě konané k posvátným místům v Mekce. Na počátku [[7. století]] byla Mekka nejdůležitějším obchodním a kultovním centrem západní Arábie. Ležela na důležité obchodní trase spojující [[Etiopie|Etiopii]] a [[Indie|Indii]] se [[Sýrie|Sýrií]] a [[Palestina|Palestinou]]. Díky své ekonomické síle a faktu že ovládali významná posvátná místa se Kurajšovci těšili mezi ostatními arabskými kmeny značné úctě.
Přestože sám [[Mohamed]] i většina jeho prvních příznivců pocházeli z tohoto kmene, jeho vystoupení jako proroka se u Kurajšovců nesetkalo s příznivým přijetím. Především předáci kmene se obávali, že [[islám]] oslabí význam [[Mekka|Mekky]] jako důležitého náboženského centra a oni tak ztratí svůj politický i ekonomický vliv. První [[muslim]]ové se tak od nich dočkali řady ústrků, které nakonec vedly i k otevřenému válečnému konfliktu.
