Příčka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
DaBlerBot (diskuse | příspěvky)
m WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek,…
Řádek 6:
== Dělení příček ==
Příčky obecně můžeme dělit podle několika kritérií. Zde jsou uvedeny základní dva typy dělení:
# '''z hlediska statického působení'''
#* podepřené - např. stropní konstrukcí, betonovou mazaninou, atd.
#* zavěšené - např. na strop, méně častý typ
#* visuté - ukotvené a nesené okolními nosnými stěnami
#* kombinované - kombinace předchozích způsobů
# '''dle použitého materiálu'''
#* zděné (cihelné, z lehkých pórobetonových tvárnic, aj.)
#* betonové (tzv. Moniérova příčka)
#* skleněné (ze [[sklobeton]]u, z dílců Copilit)
#* z lehkých desek (sádrokartonové, sádrovláknité)
#* z izolačních desek (Heraklit, Lignopor)
#* z úzkých pórobetonových či plynosilikátových dílců
 
== Technologické a technické řešení příček ==
 
=== '''Příčky zděné''' ===
Jsou to příčky tradiční konstrukce. Skladebná tloušťka je obvykle 100 mm (čtvrtcihelné) nebo 150 mm (půlcihelné). Je nutno přihlédnout k účelu a požadovanému zvukovému útlumu. Materiálem jsou zpravidla plné cihly (CP 290x140x65 mm), příčkovky s dutinami (CdPk290x140x65), pórobetonové tvárnice (Ytong, Hebel), eventuelně se mohou použít i Hurdisky CsH (nelze doporučit). Jsou nejčastěji řešeny jako podepřené nebo visuté. U druhé varianty se do každé třetí ložné spáry vkládá ocelová výztuž (pásková nebo betonářská ocel).Pro příčky mezi byty se používá příčka dvojitá. Ta má vzduchovou dutinu v které je vložena zvuková izolace (např. Fibrex).Obě dílčí příčky jsou tlusté 150 mm. Pokud jsou v příčce (tloušťky 100 mm) dveře s kovovou zárubní o světlosti větší než 800 mm vkládají se do nadpraží min. dva ocelové dráty. V příčce o tloušťce 150 mm se při otvoru větším než 800 mm dělá železobetonový překlad. Je nutné je omítat. Výhodou je velká zvuková neprůzvučnost a velká pevnost. Nevýhodou je především vysoká pracnost.
 
=== '''Příčky betonové a ŽB''' ===
* Moniérova příčka - tento typ se dnes již neprovádí. Mezi její výhody patří vysoká únosnost (např. je na ni možno bez obav zavěsit zásobníkový ohřívač-bojler). Používala se hlavně v prům. závodech nebo jako balkónové zábradlí plnostěnné. Je vyztužena ocelovou sítí (Karisíť) nebo perforovaným plechem. Z jedné strany se postavilo bednění a z druhé se prováděla betonáž za současné dostavby bednění. Pravděpodobně by bylo možno použít i torkret.
* Železobetonové prefabrikované příčky jsou charakteristické hlavně pro totalitní panelovou zástavbu. V různých obměnách se používaly snad ve všech stěnových panelových systémech (VVÚ-ETA,P 1.11,T 06B apod.). Příčky se vyráběly plné nebo s dveřními otvory různých světlostí. Tloušťka je u všech typů cca 80mm. Příčka se jako prefabrikát vyrobila v panelárně, zamontovaly se zárubně případně provedla povrchová úprava. Zárubně se mohly montovat také až na místě jako obložkové. Příčky se osazovaly před zastropením příslušného podlaží za pomoci zdvihací techniky (jeřábu).
 
=== '''Skleněné příčky''' ===
* Sklobetonové viz článek [[sklobeton]].
* Příčky s dílců Copilit se používaly hlavně v administrativních a veřejných budovách. Jejich základem jsou skleněné úzké dílce tvaru U. Ty se spojují pryžovým těsnicím profilem. Příčka se kotví do obvodového rámu z ocelového profilu U, který je vystlán pružnou podložkou. Musí se dodržet přesně modulová skladba (hlavně celková délka), protože sklo se obtížně řeže.
 
=== '''Příčky z lehkých desek''' ===
Jsou v dnešní době velmi oblíbené. Důvodem je relativně snadná montáž, velká variabilita, snadná demontáž, a nižší cena. Převládajícím materiálem jsou sádrokartonové desky (Knauf, Rigips a další). Vyrábějí se v tloušťkách 9,5; 12,5; 15 a 18 mm.
Ty se upevňují na nosnou konstrukci (rošt). Rošt může být buď dřevěný (dnes výjimečně) a častěji z hliníkových profilů. Obrys příčky se napřed vynese na podlahu. Potom se osadí a upevní vodící profily UW. Do těchto profilů se nasouvají dělící a nosné profily CW. K sobě se UW a CW připevňují vruty (pouze fixace). Na hotovou konstrukci se připevní sádrokartonové desky, opět pomocí vrutů. Spáry v deskách se překryjí bandážovací páskou a dvakrát přesádrují a sádra se zabrousí. Otvory se šrouby se také zasádrují ( bandáž není třeba). Styk příčky a okolních stěn se buď překryjí papírovou páskou (dnes ne), nebo se rovněž zabandážují a zasádrují. Rovněž je možno použít trvale pružný tmel (silikon). Tyto příčky jsou vhodné do suchých prostor, nelze je přímo zatížit (např. bojlerem). Vhodné jsou zejména do rekonstrukcí a adaptací.
 
=== '''Příčky z izolačních desek''' ===
Tento typ se dnes už moc nevyskytuje. Je možno je vidět zejména ve svépomocně stavěných objektech. Dělaly se z Heraklitu nebo Lignoporu, jako dvojité či jednoduché. Desky se sestavovaly na sebe (směrem tloušťky) a kotvily se do drážky ve zdi. Nosnou konstrukci tvořil rošt z dřevěných latí. Spáry desek se přetahovaly buď bandáží jako pruh nebo se přetáhly celé omítkářským pletivem (rabicové, keramid). V současnosti jsou zcela vytlačeny sádrokartonovými příčkami. Příčky se omítají libovolnou omítkou.
 
=== '''Příčky z úzkých pórobetonových dílců''' ===
Tyto příčky se používaly hlavně u rozsáhlejších staveb, protože zvýšily technologickou rychlost. Dílce mají hmotnost max. 90 kg, aby se daly přenášet ručně. Zpravidla jsou dlouhé na celou světlou výšku (tj. výška od podlahy ke stropu). U stropu i u podlahy jsou ukotveny do ocelového U profilu. Spáry mezi dílci se musí opět bandážovat. Příčky se libovolně omítají.
 
== '''Použití příček''' ==
Pokud se rozhodujeme o druhu příčky musíme vzít v úvahu především požadované vlastnosti jako tepelný odpor, zvukový útlum, průsvitnost či průhlednost a v neposlední řadě také estetické požadavky. Pro půdní vestavby, úpravy v objektech se dřevěnými stropy či pokud máme omezený rozpočet, měli bychom volit sádrokartonové příčky. Pokud chceme přestavovat v přízemí nebo v objektu s tuhými stropy (hurdisky, Porotherm miako, panely, ŽB) nebo tam kde je požadavek na vysoký akustický útlum (mezi byty, mezi ložnicí a koupelnou atd.) je možné či vhodné zvolit cihelné příčky. Můžeme se řídit jednoduchým pravidlem pro odhad: čím je příčka těžší, tím má větší útlum zvuku; čím je lehčí, tím má větší tepelný odpor (pouze pro odhad!). Pokud předpokládáme větší plochu množství nových příček je nutné provést statický posudek konstrukcí, které budou příčkami zatěžovány. U těžkých příček (cihly, tvárnice, sklobeton,…) je to nutné vždy !!!