Masoretský text

Masoretský text je autoritativní, závazný text Tanachu, který se zachoval precizním ručním opisováním původních předloh, odstraňováním odchylek a chyb dřívějších opisovačů. Rukopisný text se tak předával z generace na generaci v letech 500 př. n. l. až 1000 n. l., starší opsané texty se v souladu s tradicí zahrabávaly. Do 5. století se ustaloval souhláskový text, poté byla provedena vokalizace (vybavení jinak pouze souhláskami zapisovaného hebrejského, příp. aramejského textu značkami pro přízvuk a samohlásky).

Zachované verze masoretského textu

Nejstarším zachovaným masoretským rukopisem Tanachu je Codex Leningradiensis B 19A z roku 1008. Jedná se o opis textu masoretáře Árona Móšé-ben-Ašéra.

Text Jákobem ben-Chajjímem v letech 1524-25 v Benátkách vydaného Starého zákona (Bombergiana) byl dlouhou dobu považován za všeobecně uznávaný hebrajský text Tanachu (textus receptus hebraicus).