Otto Dix: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
interwiki, kategorie, fotka rodného domu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 18:
Promítal své traumatizujcí zážitky v mnoha následujících dílech, včetně portfolia padesáti retuší nazvaných ''Válka'', vydaných roku 1924.
==Poválečná díla==
Koncem roku 1918 se Dix vrací do města Gera, ale hned další rok se odstěhoval do Dráždan kde studoval Vysokou školu výtvarných úmění
Drážďany. Ovlivněn Dadaismem začal měnit zálkadní prvky svých prací, některé z nich představil na první "Dada Fair". Také se zůčastnil exhibice
německých expressionistů v Darmstadtu téhož roku.
V roce 1924 se připojil k Berlínské Secessi v těchto dobách vytvářel stále realitičtější styl malování k tomu používal přesnějíší způsoby olejového
malování s temperovými barvami v základní vrstvě, úmění starých mistrů. Jeho obraz z roku 1923 ''Zákop'' který znázorňuje roztrhaná a rozkládající
se těla vojáků po bitvě způsobil tolik rozruchu že Museum Wallrafa Richartze zakrylo obraz závěsem. Roku 1925 někdejší starostaKolína Konrad
Adenauer, zakázal prodej obrazů a přinutil řiditele muzea aby odstoupil.
Dix přispěl k výstavě ''Neue Sachlichkeit'' v Mannheim roku1925 která představovala práce malířů jako jsou [[George Grosz]], [[Max Beckmann]],
[[Heinrich Maria Davringhausen]], [[Karl Hubbuch]], [[Rudolf Schlichter]], [[Georg Scholz]] a mnoho dalších. Dixova práce, stejně jako ta Grosze,
jeho přátel a kolegů veteránů, budila extrémě kritické dojmy u moderní německé společnosti a častěji u obyvatelé jenž se stali součástí "Lustmordu",
nebo sexuální vraždy. Věnovali pozornost pochmurnější stránce života, neúnavvně zobrazovaly prostituci, násilí, stáří a smrt.
Mezi jeho nejvíce famózní obrazy patří ''Metropolis'' (1928) a opovrhující obraz of zvrácených činnů německé Republic Weimar , kde se neustálé
hýření stalo cestou k dohadům o prohře války a finanční katastrofě, to odstartovalo obraz ''Portrét novinířky [[Sylvie von Harden]]'' (1926). Jeho
znázornění beznohých a zohyzděných veteránů—prostý vzhled Berlínských ulic 1920—odhalil ohavnou stránu války a nastínil zapomenutí současné
německé společnosti na to jaká války byla.
[[Kategorie:Němečtí malíři]]
Řádek 24 ⟶ 54:
[[Kategorie:Narození 1891]]
[[Kategorie:Úmrtí 1969]]
| |||