Verze z 17. 2. 2006, 13:39 editovat Beren (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 37 978 editací m kat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 2. 2006, 15:39 editovat zrušit editaci Grw (diskuse \| příspěvky) 1 364 editací popravdě nevím, jak to bylo v poddanských městech - zdá se mi ta informace tady podezřelá Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Právo várečné''' je jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších [[středověk\|středověkých]] [[městská práva\|městských práv]], které umožňovalo vařit [[pivo]]. Toto právo uděloval majitel panství a vztahovalo se ne k městu, ale k určitému domu. Vznikaly tak právovárečné domy. V takovém domě byla v přízemí krčma (šenk, mázhaus) a v ní se pivo prodávalo. Například domům v [[Praha\|pražské]] Dlouhé třídě bylo vydáno 67 práv na vaření [[pivo\|piva]]. Z těchto drobných pivovarů se jich zachovalo jen několik. Nejznámějšími jsou [[pivovar\|pivovary]] [[U Fleků]] a [[U Medvídků]] v [[Praha\|Praze]]. V [[seznam královských měst\|královských městech]] bylo proto právo várečné úzce spojeno s [[právo mílové\|právem mílovým]]. Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan. Postupně, jak se výroba specializovala, docházelo ve městech k určité specializaci. Často měšťané náročnější část výroby či výrobu celou přenesli na specializované řemeslníky a pivo ve svém domě pouze šenkovali. Toto právo v [[poddanská města\|poddanských městech]] uděloval majitel panství a vztahovalo se ne k městu, ale k určitému domu. Vznikaly tak právovárečné domy. V takovém domě byla v přízemí krčma (šenk, mázhaus) a v ní se pivo prodávalo. Například domům v [[Praha\|pražské]] Dlouhé třídě bylo vydáno 67 práv na vaření [[pivo\|piva]]. Z těchto drobných pivovarů se jich zachovalo jen několik. Nejznámějšími jsou [[pivovar\|pivovary]] [[U Fleků]] a [[U Medvídků]] v [[Praha\|Praze]]. [[Kategorie:Právo]]

Právo várečné: Porovnání verzí