Protokol (informatika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
m typografie
Řádek 18:
Protokoly v oblasti mezilidské komunikace jsou samostatná pravidla zabývající se vzhledem, hlasem, poslechem a porozuměním. Zmíněná komunikační pravidla můžeme nazývat konverzačními protokoly, které jsou reprezentovány různými vrstvami a slouží k úspěšné komunikaci. Protokoly slouží také ke komunikaci mezi počítači. Síťoví inženýři píší pravidla aby byly počítače schopny mezi sebou komunikovat. Tato pravidla musí být přísně dodržována při komunikaci mezi stanicemi. Aplikují se na různé vrstvy návrhu např.: jak klienti naslouchají, které fyzické spojení je používáno, jakým způsobem vyvolat přerušení, jak navázat a ukončit komunikaci, volba jazyka a další. Tyto pravidla resp. protokoly, pracující společně na zajištění úspěšné komunikace, jsou seskupovány do tzv. [[Balík protokolů|balíků protokolů]] (protocol suite).
 
[[Objektově orientované programování]] rozšířilo použití termínu "programovací protokoly" umožňujícíchumožňující spojení a komunikaci mezi objekty.
 
Protokol zásobníku značíje specifickouspecifická kombinacikombinace společně pracujících protokolů. Obecně platí, že samostatně užívámepoužíváme pouze nejjednodušší protokoly. ČástTy z nichsložitější, týkajícíchtýkající se komunikace a síťování, jejsou společně vrstvenavrstveny do zásobníku ([[stack]]), kde jsou úkolymezi ně rozděleny mezijednotlivé protokolyúkoly.
 
Referenční model je softwarová architektura, která se skládá z jednotlivých vrstev a služeb. Klasický sedmivrstvý referenční model je nazýván [[OSI]]. Je používaný pro koncepční protokol zásobníků a entit stejné vrstvy. Tento model vydržel navzdory zániku mnoha z jeho protokolů a zásobníků protokolu původně schválených organizací [[ISO]]. Nicméně OSI model není jediný referenční model. Velice známý a hojně využívaný je také referenční model [[TCP/IP]].
 
== Běžné protokoly ==
Řádek 38:
 
== Testování protokolů ==
Testování protokolů probíhá tak, že se zachytávají informace vyměňované mezi testovaným zařízením ([[DTUDUT]] – device under test) a správně fungujícím referenčním zařízením. Testování můžeme znázornit na příkladu, kdy firma vyrábí novou klávesnici k osobnímu počítači. Klávesnice by představovala DTUDUT a PC by představovalo referenční přístroj. Informace vyměňované mezi DTUDUT a PC jsou řízeny pravidlypomocí pravidel, která jsou stanovena v technické specifikaci nazývané "komunikační protokol". Povaha komunikace a výměna aktuálních dat jsou definovány specifikacíve specifikaci. Protože komunikační protokoly jsou stavově závislé (co by se stalostane příště závisí na tom co se stalo před tím), specifikace jsou komplexní a dokumenty, co je popisují, mohou mít stovky stránek.
 
Zachycené informace se dekódují z původní digitální formy do formátu čitelného pro uživatele. Výsledný formát umožňuje lidem, kteří protokoly testují, jednoduše shlédnout vyměňované informace. Zařízení na testování protokolů mohou umětumí automaticky detekovat chyby, určit původ chyby, vytvářet časové diagramy atp.
 
ProtokolTesteři testeryprotokolů mohou také generovat přenos dat a chovat se jako referenčníby zařízeníbyli referenčními zařízeními. Tyto testerytesteři generují protokolově správný přenos dat pro otestováníověření funkčnosti a mohou zavéstúmyslně do probíhajícího testu zavádět chyby, aby otestovaly schopnost DTU, jednat s chybovými podmínkami.
 
Testování protokolů je základní krok směrem ke komercializaci produktů založených na standardech. Tento způsob testování má zvláštní význam pro nově se objevující komunikační technologie,. pomůžePomůže nám zajistit správnou spolupráci mezi zařízeními od různých výrobců (kompatibilita) a tak uspokojit očekávání zákazníků.
{{Pahýl - počítače}}