Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí

m
oprava přechodníku
(edit - doplnění textu - NPR Špraněk)
m (oprava přechodníku)
 
== Lokalizace, vznik a charakter ==
Jeskyně se nacházejí v ostrůvku [[devon (geologie)|devonsk]]ých [[vápenec|vápenců]] v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) ježjenž je součástí [[Národní přírodní rezervace]] [[Špraněk]] a nachází se jihozápadně od obce [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]]. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno [[paleotok]]em) potoka [[Špraněk (potok)|Špraňku]]. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá názor, že východní větev tzv. [[Jeskyně Míru|Jeskyní Míru]] byla patrně vytvořena paleotokem dnešního Březinského potoka.
 
Podzemní prostory v délce přes 4000m a [[denivelace|denivelaci]] přes 60m jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba čtyřicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dne známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořené největšími prostorami s nejkrásnější krápníkovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788m. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů [[krápník]]ové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry vysoká [[sintr]]ová záclona. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, prakticky bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou spojeny 40m hlubokými propastmi.
366

editací