Helena Znojemská: Porovnání verzí

}}'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]]. ▼

Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]].▼

Není známé přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]], [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů. ▼

}}5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujawa|Kujawu]].▼