Kamil Zvelebil: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kat a drobné úpravy
smazáno trvrzení postrádající věrohodný zdroj
Řádek 3:
Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory [[indologie]] ([[sanskrt]]) a [[anglistika]], a v roce 1952 získal titul PhDr. Indologii studoval u významných odborníků Prof. Oldřicha Friše a Prof. Vincence Lesného.
 
Poté působil až do roku 1970 jako vědecký pracovník na Orientálním ústavě ČSAV. Brzy poté opustil „normalizační“ ČSSR a usadil se v jižní [[Francie|Francii]] na azuroném pobřeží regionu [[Provence-Alpes-Côte d'Azur|Provence]]. V roce 1970 krátce hostoval na [[Collège de France]], poté 1970–71 působil jako vědecký pracovník univerzity v [[Leiden]]u, dále od roku 1971 působil 20 let na univerzitě v [[Utrecht]]u, do roku 1976 jako vědecký pracovník, poté až do roku 1991 jako řádný profesor drávidologie (obor [[indologie]] zabývající se jihoindickými drávidskými etniky) poté byl 1. 9. 1991 jmenován emeritním profesorem.
Poté působil až do roku 1970 jako vědecký pracovník na Orientálním ústavě ČSAV. Podle svého tvrzení toto místo musel opustit poté, co po zásahu svého [[Jan Filipský|kolegy-tamilisty]], který byl agentem StB, začal být politicky pronásledován.<ref>Tuto informaci obdržel autor tohoto článku od Prof. Zvelebila osobně ústně.</ref>
 
Brzy poté opustil „normalizační“ ČSSR a usadil se v jižní [[Francie|Francii]] na azuroném pobřeží regionu [[Provence-Alpes-Côte d'Azur|Provence]]. V roce 1970 krátce hostoval na [[Collège de France]], poté 1970–71 působil jako vědecký pracovník univerzity v [[Leiden]]u, dále od roku 1971 působil 20 let na univerzitě v [[Utrecht]]u, do roku 1976 jako vědecký pracovník, poté až do roku 1991 jako řádný profesor drávidologie (obor [[indologie]] zabývající se jihoindickými drávidskými etniky) poté byl 1. 9. 1991 jmenován emeritním profesorem.
 
V posledních 20 letech aktivně věnoval [[zen]]ovému [[Buddhismus|buddhismu]] podle japonské školy [[Sótó]] a [[Zen]] i aktivně vyučoval z pověření svého mistra.
Řádek 14 ⟶ 12:
 
Vedle lingvistických výzkumů a překladů z drávidských jazyků: [[Tamilština|tamilštiny]], [[Malajálamština|malajálamštiny]], a [[Kannadština|kannadštiny]] se věnoval i rozsáhlým [[etnografie|etnografickým]] [[terénní výzkum|terénním výzkumům]], především v oblasti „Modrých hor“ – [[Nílgiri]], kde objevil a popsal místní jazyk [[Irulština|irulštinu]]. Je rovněž autorem průkopnických prací v oblasti historie drávidských jazyků. Studoval rovněž příbuznost [[Drávidské jazyky|drávidských jazyků]] s [[Altajské jazyky|jazyky altajskými]], což později přimělo jeho kolegu, tamilistu Prof. Jaroslava Vacka ke studiu [[Mongolština|mongolštiny]] a zavedení její vyuky na bývalém Indologickém ústavu, který byl poté přejmenován na Ústav jižní a centrální Asie.
 
<references/>
 
== Internetové odkazy ==