Verze z 2. 3. 2009, 19:58 editovat Beren (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 37 978 editací m rekat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 3. 2009, 16:36 editovat zrušit editaci Beren (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 37 978 editací pokud byla funkce primátora zavedena až v roce 1920, tak mohl být maximálně starostou, rekat Přejít na další porovnání →
Řádek 6: Po dokončení studií architektury na pražské technice v roce [[1870]] se usadil v [[Praha\|Praze]], do roku [[1873]] pracoval v kanceláři architekta [[Josef Hlávka\|Josefa Hlávky]]. Od roku [[1875]] působil jako [[stavitel]]. Se stavitelem Karlem Starkem dokončil budovu [[Národní divadlo\|Národního divadla]], stavěl budovu Muzea království českého, kostel na [[Smíchov\|Smíchově]], palác [[Živnostenská banka\|Živnostenské banky]], [[Praha hlavní nádraží\|Wilsonovo nádraží]], Průmyslovou školu na Smíchově i lékařskou fakultu. Dal podnět k postavení pomníku Mistra [[Jan Hus\|Jana Husa]] na [[Staroměstské náměstí\|Staroměstském náměstí]], v roce [[1895]] byl čestným předsedou [[Národopisná výstava\|Národopisné výstavy]] v Praze v roce [[1895]]. Od listopadu [[1878]] až do smrti zasedal ve sboru obecních starších v [[Praha\|Praze]], dne 17. listopadu [[1893]] byl zvolen 79 hlasy z 82 ~~[[primátor]]em~~starostou hlavního města Prahy, kterým byl do 12. prosince [[1896]]. Ve své funkci se zasloužil hlavně rozvoj kanalizace a vodovodu, čtrnáct let předsedal správní radě společné vodárny měst Prahy, [[Karlín]]a, [[Smíchov]]a, [[Královské Vinohrady\|Královských Vinohrad]] a [[Žižkov]]a. Dne 15. srpna [[1917]] byl jmenován čestným občanem města [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)\|Svratky]], 17. srpna [[1947]] mu na rodném domě byla odhalena pamětní deska. Řádek 37: {{DEFAULTSORT:Gregor, Čeněk}} [[Kategorie:~~Primátoři~~Představitelé Prahy]] [[Kategorie:Čeští podnikatelé]] [[Kategorie:Stavitelé]]

Čeněk Gregor: Porovnání verzí