Belgická revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: sv:Belgiska upproret |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Wappers belgian revolution.jpg|thumb|250px|''Scéna z belgické revoluce roku 1830'', [[Gustav Wappers]] (1834), [[Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique]], Brusel]]
'''Belgická revoluce''' byl konflikt ve [[Spojené království nizozemské|Spojeném království nizozemském]], který začal nepokoji v [[Brusel]]u v srpnu [[1830]] a vedl k vytvoření samostatného [[Belgie|belgického státu]].
Nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] odmítal uznat nezávislost Belgie do roku [[1839]], kdy musel ustoupit pod tlakem [[Londýnská smlouva (1839)|Londýnské smlouvy]].
Řádek 9 ⟶ 10:
Hlavní příčinou belgické revoluce byla politická a ekonomická nadvláda Nizozemců nad [[francouzština|francouzsky]] mluvícím obyvatelstvem.
Hospodářské aktivity, jako např. obchod a počátky [[Industrializace|průmyslové revoluce]], byly soustředěny na území dnešního [[Nizozemsko|Nizozemska]], zejména v přístavu [[Amsterdam]].
Naopak Belgie měla pouze malý vliv na hospodářství v království, potýkala se s vysokou [[nezaměstnanost]]í a její průmysl nebyl příliš rozvinutý.
Jádrem sporů byla také skutečnost, že Nizozemci podporovali volný obchod, zatímco Belgičané požadovali ochranu svého trhu zavedením cel.
Řádek 17 ⟶ 21:
Dalším důvodem sporů byly náboženské a kulturní rozdíly. Belgičané byli převážně [[Katolictví|katolíci]], zatímco Nizozemci [[protestantství|protestanti]].
Oba národy neměly společnou minulost a společný stát sdílely z vůle velkých mocností. Belgická buržoazie mluvila francouzsky a vzhlížela k [[Francie|Francii]], která jí byla bližší než Nizozemsko.
== Průběh revoluce ==
Řádek 27 ⟶ 31:
Král Vilém I. nechtěl připustit rozdělení země a pokusil se obnovit pořádek silou, avšak královskému vojsku pod vedením králova druhého syna Bedřicha se nepodařilo dobýt Brusel v krvavých bojích v ulicích města, které se odehrály mezi [[23. srpen|23.]] a [[26. srpen|26. srpnem]].
Den poté byla v Bruselu vyhlášena provizorní vláda a [[4. říjen|4. října]] následovalo prohlášení nezávislosti.
V listopadu se v Bruselu sešel Národní kongres a [[7. únor]]a [[1831]] byla vyhlášena ústava.
Prvním belgickým králem se stal [[21. červenec|21. července]] téhož roku [[Leopold I. (Belgie)|Leopold I]].
Evropské mocnosti oficiálně uznaly nezávislost Belgie až roku 1839, kdy byla podepsána Londýnská smlouva.
Belgie měla být podle této smlouvy nezávislou a neutrální zemí, zahrnující [[Západní Flandry]], [[Východní Flandry]], [[Brabant (belgická provincie)|Brabant]], [[Antverpy (provincie)|Antverpy]], [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]], [[Namur (provincie)|Namur]] a [[Lutych (provincie)|Lutych]], jakož i část [[Lucembursko (belgická provincie)|Lucemburska]] a provincie [[Limburk (belgická provincie)|Limburk]].
== Postavení Vlámů v Belgii po revoluci ==
V určitém smyslu byla belgická revoluce [[Valonie|valonskou]] revolucí francouzsky mluvící vyšší a střední třídy a nadvláda Nizozemců byla nahrazena nadvládou Valonů. Úředním jazykem byla určena francouzština, zatímco [[vlámština]] byla zakázána na školách.
Na poštovních známkách sice bylo napsáno dvojjazyčně ''„Belgique-België“'', ale belgický občanský zákoník byl přeložen do vlámštiny až roku [[1961]].
Během průmyslové revoluce byl těžký průmysl koncentrován do Valonského regionu.
V průběhu [[20. století]] Vlámové agitovali pro rovnoprávnost v belgickém státu, což vedlo k vyhlášení federální ústavy roku [[1980]], která jim zaručovala více pravomocí v oblasti školství a sociálních programů.
{{link FA|nl}}
{{Link FA|de}}
{{Link FA|nl}}
| |||