Verze z 1. 3. 2009, 20:59 editovat Jirka O. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 18 024 editací m formulace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 3. 2009, 21:58 editovat zrušit editaci Jirka O. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 18 024 editací m →‎Pokusy o uzurpaci: ještě něco Přejít na další porovnání →
Řádek 25: V roce [[280]] se zdálo, že je Probus na vrcholu moci. Nepodařilo se mu sice zastavit hrozivou [[Inflace\|inflaci]] a nepřistoupil ani k zasádnějším reformám v oblasti správy či vojenství, ale zvítězil nad většinou vnějších nepřátel a úspěšně ukončil vnitřní rozbroje, jež otřásaly říší. Přesto byl klid pouze zdánlivý, neboť v letech [[280]]–[[281]] došlo na několika místech impéria k pokusu Probovu vládu svrhnout a tyto snahy, ačkoli byly potlačeny, císařovo postavení zřetelně oslabily. Z pramenů není jasná přesná [[chronologie]] událostí, první revolta však patrně propukla v [[Británie (provincie)\|Británii]], kde ji vedl místní ~~místodržitel~~správce, a další, [[Proculus\|Proculova]] a [[Bonosus\|Bonosova]], v [[Kolín nad Rýnem\|Colonii Agrippině]] – obě udusili lokální činitelé bez přímé účasti císaře. Třetí, [[Saturninus\|Saturninova]] revolta v Sýrii si vyžádala bezprostřední panovníkův zásah na východě, potom se ale rychle zhroutila a Saturninus byl zabit.<ref>O vzpouře v Británii a Saturninově revoltě v Sýrii nejpodrobněji refereruje Zosimos (I, 66), o událostech v Porýní (Bonosus a Proculus) podávají zprávu [[Eutropius]] (9, 17), [[Aurelius Victor]] (37, 3), Epitome de Caesaribus (37, 2) a [[Orosius]] (VII, 24, 3). Životopisy Saturnina, Procula a Bonosa v Historii Augustě (Q 7–15) jsou fiktivní.</ref> Koncem roku [[281]] v říši opět zavládl klid a Probus se vrátil do Říma, aby zde oslavil [[triumf]] za svá vítězství nad Germány a Blemmyi. === Probův pád ===

Probus: Porovnání verzí