Tramvajové obratiště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Muro Bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: fi:Paluusilmukka
Adam22 (diskuse | příspěvky)
Řádek 15:
* '''obratiště pro obousměrné vozy''' jsou nejstarším typem obratiště – tramvaj pouze změní směr jízdy, případně přejede na správnou kolej
** prosté zakončení jednokolejné trati – není-li doplněno žádnou výhybkou, musí jako první odjet vůz, který přijel poslední. Takové řešení nebylo obvyklé ani v éře jednokolejných tratí.
** [[kolejový přejezd]] – slouží pro obracení obousměrných vozů nebo vlaků na dvojkolejných tratích, umožňuje přejet na kolej pro opačný směr. Zejména je-li kolejový přejezd pravidelně užívaným obratištěm, bývá vybaven [[zajišťovací výhybka|zajišťovacími výhybkami]], takže řidič nemusí výhybky přestavovat. Toto obratiště se v současnosti stále používá např. v Praze obratiště ''Sparta'', či v Brně obratiště ''Mifkova''.
** přenosný kolejový přejezd ([[Californien]]) – je možné jej bez větších stavebních zásahů instalovat na běžnou dvojkolejnou trať
* '''kolejový trojúhelník''' (vratný trojúhelník - '''triangl'''). [[Úvrať]]ové obratiště, tramvaj se otáčí couváním z jednoho ramene trati do druhého. Pro podobné účely lze upravit i běžnou tramvajovou křižovatku. V Praze jsou podobnáje obratiště utohoto zastávektypu Laurovápouze (vjedno roce- 2007''Zvonařka'', toto obratiště se chystávšak jehopoužívá jen při výlukách. Další obratiště tohoto typu bylo např. v Praze obratiště ''Laurová'' (zrušeno zrušení2008) a Zvonařkav (používáLiberci seobratiště jen''Kubelíkova'' při(zrušeno výlukách2001).
* '''smyčka''' – umožňuje otočení vlaku prostým průjezdem.
** jednokolejná smyčka. Neumožňuje vzájemné předjíždění vlaků (pokud nejde o mezilehlou smyčku, z níž je možné vyjet na trať a pak opět zpět do smyčky). Např. smyčka ''Tyršovy sady'' v [[Jablonci nad Nisou|Jablonec nad Nisou]] či ''Stránská skála'' v Brně.
** smyčka s předjízdnou kolejí nebo kolejemi – větví se do více souběžných kolejí, ty můžou být různě propojeny kolejovými přejezdy (spojkami). Z dvoukolejných obratišť jmenujme např. obratiště ''Radošovická'' v Praze či ''Košutka'' v Plzni, z trojkolejných např. ''Nádraží'' v Mostě či ''Sídliště Řepy'' v Praze.
** obousměrná (protisměrná) smyčka: vnitřní kolej má nástupiště uvnitř smyčky, vnější kolej vně smyčky. V Praze jsou takové smyčky například u zastáveknapř. ''Petřiny'', ''Divoká Šárka'', ''Podbaba'', ''Ústřední dílny DP'', ''Starý Hloubětín'', v minulosti též ''Spořilov, Nový Hloubětín''. Vnitřní nebo vnější kolej se může ještě dále dělit do více souběžných kolejí.
** bloková smyčka – vlak objíždí celý blok budov. Buď může být část takové smyčky vyhrazena pro odstavování vlaků, nebo mohou být využity pouze běžné tratě a smyčka může být průjezdná, t. j. ukončené spoje v ní nemají oddělenou výstupní a nástupní zastávku a ihned pokračují zpět. Bloková smyčka může být buď obousměrná, nebo pouze jednosměrná (je-li jednosměrná některá její část). Bloková smyčka se nachází např. v Olomouci - smyčka ''Pavlovičky.''
** objízdná kolej vozovny – slouží zejména pro otočení vlaku před zacouváním do odstavovací haly, na objízdné koleji bývá umístěn i mycí stroj a předávací místo, v němž pracovníci depa přebírají od řidičů záznamy o závadách na vlaku
** kolejový kruh na dvoře vozovny – slouží k podobnému účelu jako objízdná kolej vozovny.