Habsburské Španělsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m čárky |
|||
Řádek 11:
[[Soubor:Tizian 082.jpg|thumb|left|''Karel V. u [[Bitva u Mühlbergu|Mühlbergu]]'', obraz namalovaný v roce [[1548]] [[Tizian]]em.]]
Již v roce [[1506]] zdědil Karel ([[1516]] - [[1556]]) po svém otci habsburské [[Burgundsko]] s [[Nizozemsko|Nizozemím]]. Po smrti císaře Maxmiliána I. v roce [[1519]] mu připadly také rakouské dědičné země, (které však v roce [[1521]] přenechal svému bratrovi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]]). Navíc byl jako Karel V. zvolen králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (v roce [[1530]] byl korunován císařem). Karel se tak stal nejmocnějším vládcem své doby, a jak sám pravil, panoval říši, „nad níž slunce nikdy nezapadá“. Tato říše zahrnovala [[Španělsko]] s jeho državami v [[Itálie|Itálii]] a [[Amerika|Americe]], [[Burgundsko]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a rakouské země.
Karel vyrostl ve [[Flandry|Flandrech]], přičemž nebyl ve [[Španělština|španělštině]] zvlášť zdatný. Ve Španělsku spoléhal na své burgundské a holandské rádce, kteří do značné míry určovali královskou politiku. Proti těmto cizincům, ale především proti Karlovým absolutistickým a centralistickým tendencím povstali v roce [[1520]] tzv. ''[[comuneros]]'' – obyvatelé měst jako [[Toledo (Španělsko)|Toledo]] a [[Segovia]] a nižší šlechta. Tyto vzpoury byly s pomocí vyšší šlechty do roku [[1522]] poraženy. Odpor proti centrální moci tak byl zlomen, což umožnilo pozvolné zavedení ústředních úřadů, které odsoudily cortesy k bezvýznamnosti.
Řádek 37:
=== Krize a úpadek ===
[[Filip III. Španělský|Filip III.]] ([[1598]]-[[1621]]) se odklonil od politiky svého otce a po většinu své vlády zastával mírový kurs: V roce [[1604]] uzavřel mír s Anglií a v roce [[1609]] příměří s Nizozemím. V témže roce bylo ze Španělska vypovězeno 250 000 zbývajících [[Moriskové|Morisků]] (pokřtěných Maurů), což zasadilo další vážnou ránu španělskému hospodářství. Během jeho panování dosáhlo Španělsko největšího kulturního rozkvětu. Působili zde výjimeční jedinci, jako byli [[Miguel de Cervantes]] nebo [[El Greco]].
[[Soubor:Rocroi.jpg|thumb|right|[[Bitva u Rocroi]] (1643), definitivní konec španělské dominance.]]
| |||