Verze z 3. 11. 2008, 23:47 editovat Angel ivanov angelov (diskuse \| příspěvky) 21 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 2. 2009, 14:58 editovat zrušit editaci Hadonos (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 70 859 editací +literatura Přejít na další porovnání →
Řádek 1: Jako '''léno''' (latinsky ''feudum'', německy ''Lehn'', ''Lehen'', francouzsky ''fief'') byla ve [[středověk]]u označována podmíněná držba půdu, eventuálně úřadů. Lenní systém byl v západní Evropě obvyklý způsob státní správy a páteř [[Feudalismus\|feudálního]] společenského zřízení. ▼ ~~{{upravit bibliografii}}~~ ▲Jako '''léno''' (latinsky ''feudum'') byla ve [[středověk]]u označována podmíněná držba půdu, eventuálně úřadů. Lenní systém byl v západní Evropě obvyklý způsob státní správy a páteř [[Feudalismus\|feudálního]] společenského zřízení. == Udělování lén == Řádek 7 ⟶ 6: == Feudální statek == Léno sloužilo k zajištění obživy toho, kdo jej držel, včetně jeho rodiny, služebnictva a celého dvora (obyvatelé hradu či paláce). Vlastníci lén byli [[Feudalismus\|feudální vrchností]] - pozemky jejich statků obdělávali [[~~Poddaný~~Poddanství\|poddaní]], kteří byli na svém pánovi závislí. Základem toho byla skutečnost, že vrchnosti patřila veškerá půda ve vesnici ([[dominikál]] i [[rustikál]], včetně té, kterou sedláci obdělávali pro sebe nebo na níž stála jejich hospodářská usedlost. Za to museli odvádět [[feudální renta\|rentu]]. Kromě [[Robota\|roboty]] - renty v úkonech, odevzdávali ještě část vlastní úrody - rentu v naturáliích. Později převládla peněžní renta. V 9.- 13. století byla většina poddaných v postavení osobně nesvobodných [[nevolník]]ů - bez svolení své vrchnosti se například nesměli stěhovat, studovat nebo uzavírat sňatky. Vztah feudál - poddaný byl určitou obdobou vztahu mezi lenním pánem a jeho vazalem. == Feudální hierarchie == Řádek 18 ⟶ 17: * [[Feudalismus]] == Literatura == Ottův slovník naučný, XV. díl, Praha 1900, hesla ''Lenní (též manské) právo'', s. 851-856 a ''Léno (též manství)'', s. 586 František Kavka, Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského, Český časopis historický, 88, 1990, č. 3, s. 225-251 Václav Bůžek, Manové ve skladbě nižší šlechty jagellonského věku, Marginalia Historica 4, 1999, s. 155-174 Karl-Heinz Spiess, Das Lehnswesen in Deutschland im hohen und späten Mittelalter, Idstein 2002 *Stanislav Lapčík, Nástin vývoje lenní organizace olomouckých biskupů a arcibiskupů, Olomoucký archivní sborník 3, 2005, s. 38-55 [[Kategorie:Právní dějiny]]

Léno: Porovnání verzí