Verze z 4. 2. 2009, 09:55 editovat P.mosner (diskuse \| příspěvky) 78 editací m →‎Externí odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 2. 2009, 02:31 editovat zrušit editaci Jklamo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 919 editací +wikiliny, drobne upravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Kniha Jób''' ([[hebrejština\|hebr.]] '''ספר איוב''' ''Sefer Íjóv'') je knihou [[Starý zákon\|Starého zákona]] a patří mezi [[mudroslovné knihy\|knihy mudroslovné]] ([[křesťanství]]) nebo mezi [[Spisy]] ([[Judaismus\|židovství]]). Je psána [[Hebrejština\|hebrejsky]]. == Datace, autorství == Datovat samotnou knihu je velmi obtížné, protože neosbahuje žádné přesné indicie. Jelikož řeší otázku retribuce a utrpení spravedlivého, předpokládá naprostý [[monoteismus]], ~~citij e~~cituje a nezná odplatu lidského chování po smrti, datuje se obvykle do doby poexilní, přibližně do let mezi 450-350 př. Kr. == Struktura a obsah knihy == Řádek 11: '''1) rámcové vyprávění''' (kap. 1-2 + 42,7-17) – Dějově je příběh zasazen do země Uz do blíže nespecifikované doby. Jedná se o vyprávní o [[Jób]]ovi, spravedlivém člověku, který byl [[Satan]]em před Bohem nařknut, že je bezúhonný jen proto, že se o něj Bůh stará. Kdyby Bůh od něj svou přízeň odňal, odvrátil by se od Boha. Proto Bůh na Jóba sesílá zkoušky, aby Satanovi ukázal, že člověk (Jób) je schopen sloužit Bohu z čisté lásky a úcty, nejen pro svůj osobní prospěch. Jób přes všechny zkoušky zůstává Bohu věrný a je za to od Boha odměněn několikanásobkem toho, co ztratil, a dlouhým a šťastným životem. '''2) poetická část''' (3,1-42,6) – tato střední část je vlastní část knihy, která pochází od autora. Na ní také spočívá celá váha výpovědi knihy. Jedná se o rozhovor mezi Jóbem a jeho třemi přáteli (Elífaz, Sófar a Bildad - každý k Jóbovi mluví třikrát a každému Jób ~~odůpovídá~~odpovídá; je tu tedy celkem 9 řečí). Připojena jsou slova Elíhúa, mladého hosta, a nakonec zasahuje do rozhovoru sám Bůh. == Poselství == Hlavní Jóbovou tezí je, že on, ačkoli je spravedlivý, musí trpět. Obviňuje Boha z nespravedlivosti, z krutosti a lhostejnosti. Tím Jób zpochybňuje klasickou teologii retribuce, zastávanou Jóbovými třemi přáteli. Podle nich Bůh spravedlivého odměňuje, ale bezbožného trestá. Jestliže se Jóbovi daří zle, znamená to, že někde zhřešil. Pointa knihy však spočívá v tom, že Jób opravdu nezhřešil, a tedy jejich námitky postrádají opodstatnění. V Jóbově případě se jedná o skutečně spravedlivého člověka, jenž trpí a jenž si žádá od Boha vysvětlení své bolesti. Autor knihy Jób na Jóbův nářek odpověď nedává. Jób je sice spravedlivý (v tom jsou jeho tři přátelé v neprávu), ale to neznamená, že by od Boha měl právo vyžadovat něco za odměnu. Bůh je svobodný a nesmírně moudrý a žádná lidská moudrost před ním neobstojí. Pro člověka tak utrpení zůstává tajemstvím a nezbývá mu, než Bohu věřit, že ví, proč utrpení dopouští. Řádek 26: == Externí odkazy == {{Wikisource\|Bible Kralická/Job}} {{Commonscat\|Book of Job}} <!-- * [http://www.pcdir.cz/srom/Bible_CE/Job.htm Český ekumenický překlad] mrtvy link--> * [http://cb.cz/praha2/job.htm Pět evangelických kázání na knihu Jób]

Kniha Jób: Porovnání verzí