Hydrostatická rovnováha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Astrofyzika: link fix |
úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Hydrostatická rovnováha.svg|thumb|Grafické znázornění rovnováhy gravitační síly a vztlakové síly]]
'''Hydrostatická rovnováha''' nastává, když je [[Newtonův gravitační zákon|gravitační síla]] rovna velikosti [[vztlak|vztlakové síly]], působící v opačném směru. Tento [[fyzika|fyzikální]] pojem se vztahuje na všechna tělesa v [[gravitace|gravitačním poli]].
Řádek 5:
Jakákoliv vrstva [[hvězda|hvězdy]] v libovolné hloubce pod povrchem se musí nacházet ve stavu hydrostatické rovnováhy, tj. rovnováhy mezi [[tepelný tlak|tepelným tlakem]], působícím směrem ven z hvězdy, a [[tíha|tíhou]] materiálu, tlačícího směrem dovnitř. Pokud by se hvězda nenacházela v hydrostatické rovnováze, pak by se buď zhroutila, nebo naopak explodovala. Na podobném principu funguje nafukovací balónek – plyn uvnitř se tlačí směrem ven, zatímco [[zemská atmosféra]] působí na elastický materiál balónku směrem dovnitř, čímž tento tlak vyvažuje. V případě hvězdy směrem dovnitř působí její vnitřní gravitace, která ji stlačuje do nejkompaktnějšího možného tvaru – [[koule]].
Hvězda však může dosáhnout tvaru ideální koule pouze v případě, kdy na ni působí pouze její vlastní gravitace. Ve skutečnosti však nezanedbatelnou roli hrají i další [[síla|síly]], zejména [[odstředivá síla]] způsobená [[rotace|rotací]] hvězdy. Rotující hvězda v hydrostatické rovnováze má až do určité [[úhlová rychlost|úhlové rychlosti]] tvar zploštělého [[sféroid]]u, pokud tuto rychlost přesáhne, nabývá tvaru trojosého [[
Pokud má hvězda velmi hmotného [[Dvojhvězda|průvodce]], potom na ni působí také [[slapová síla|slapové síly]], které mohou hvězdu deformovat do tvaru trojosého elipsoidu i v případech, kdy samotná rotace by z ní vytvořila sféroid. Příkladem je hvězda [[Beta Lyrae]].
Jev hydrostatické rovnováhy také omezuje množství [[mezihvězdný plyn|mezihvězdného plynu]] přítomného v centrech [[kupa galaxií|kup galaxií]].
== Planetologie ==
Pojem hydrostatické rovnováhy je klíčový také při určování, zda je nějaké vesmírné těleso [[planeta|planetou]], [[trpasličí planeta|trpasličí planetou]] či [[planetka|planetkou]]. Podle [[definice planety]], přijaté [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomickou unií]] roku 2006 mohou být za planety a trpasličí planety považována jen taková tělesa, jejichž gravitace postačuje k tomu, aby dosáhly hydrostatické rovnováhy. Většinou to znamená, že tělesa získají tvar sféroidu, ovšem např. rychle rotující trpasličí planeta [[Haumea (plutoid)|Haumea]] má tvar elipsoidu. Hydrostatické rovnováhy mohou dosáhnout i některé [[měsíc (satelit)|měsíce]] planet, které však vlivem slapových sil také mohou nabýt tvar elipsoidu.
[[Vnitřní a vnější planety|Vnitřní planety]] [[sluneční soustava|sluneční soustavy]] i trpasličí planety však nejsou ve stavu zcela ideální hydrostatické rovnováhy, neboť jejich povrch je nerovný. Definice tedy v jejich případě připouští určité odchylky, které však zatím Mezinárodní astronomická unie nijak nekvantifikovala. Velikost této přípustné odchylky ovlivňuje klasifikaci planetky [[Vesta (planetka)|Vesta]], která již zřejmě kdysi hydrostatické rovnováhy dosáhla, ovšem později byla znatelně zdeformována dopadem jiného vesmírného tělesa.
== Atmosféra ==
Jef hydrostatické rovnováhy vysvětluje také fakt, proč se [[zemská atmosféra]] nezhroutí do velmi tenké vrstvy na [[zemský povrch|povrchu
== Související články ==
|