Artistická fakulta: Porovnání verzí

Jejich úlohou bylo doplnit všeobecné vzdělání latinských škol. Rozsah studia mezi artistickými [[fakulta|fakultami]] a lépe organizovanými latinskými školami nebyl ostře ohraničen. Artistické fakulty měly výsady univerzitního studia a jejich posluchači mohli získat i akademická hodnost|akademické hodnosti. Původně se na artistických fakultách probíral úplný kurz tzv. [[Sedm svobodných umění|sedmi svobodných umění]], postupně se studium podle [[Aristotelés|Aristotela]] vymezilo jen na [[logika|logiku]], [[fyzika|fyziku]], [[metafyzika|metafyziku]] a [[etika|etiku]].

Studium na artistické fakultě mělo dva [[kurz (pedagogika)|kurzy]]. V prvním kurzu se vyučovala [[logika]] a [[fyzika]] (''totum theatrum naturae''), studium trvalo jeden a půl1,5 až- dva2 roky. Po složení zkoušek (''determinatio'') absolventi dostali titulu [[bakalář]]e. V druhém kurzu se přednášela [[metafyzika]], [[matematika]], [[astronomie]], etika a [[politika]]. Po zkoušce licenciátu a mistra[[mistr]]a získal scholar titul magistra[[magistr]]a svobodných umění s povinností vyučovat a právem studovat na odborné fakultě univerzity.

Koncem [[17. století|17.]] a hlavně v [[18. století]] začaly pronikat na artistické [[fakulta|fakulty]] nové filozofické náhledy a širší prostor si vydobyly i novější poznatky z [[Přírodní vědy|přírodních věd]]. Koncem 18. století se na ně začaly zavádět [[seminář]]e, zpočátku zaměřené na metodickou přípravu učitelů[[učitel]]ů, potom jako instituce na přípravu vědeckého bádání. V 2. pol.polovině [[19. století]] se přetvářely na odborné [[filozofická fakulta|filozofické fakulty]] a přípravu na univerzitní studium převzala osmitřídní [[gymnázium|gymnázia]] s [[maturita|maturitou]]. Koncem 19. století se začaly zřizovat samostatné přírodovědecké fakulty ke studiu matematicko-přírodních věd, na filozofických fakultách se přednášely jen filologické a společenské vědy.