Intonace (lingvistika): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na suprasegm.jevy |
rozšíření článku |
||
Řádek 1:
'''Intonace''' v [[lingvistika|lingvistice]] znamená změny [[tón]]u ([[melodie]]) v průběhu [[řeč]]i. Patří mezi základní [[prozódie (lingvistika)|prozodické]] prostředky [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], tzv. [[prozódie (lingvistika) |suprasegmentální jevy]].
Intonace na úrovni [[věta (lingvistika)|věty]] (výpovědi) umožňuje rozlišit [[otázka|otázku]], rozkaz nebo přání od prostého oznámení (zejména při volném [[slovosled]]u) či vyjádřit citové zabarvení výpovědi.
== Intonace v češtině ==
Vzhledem k tomu, že [[čeština]] nemá pevně daný slovosled, je intonace věty významným faktorem, který napomáhá posluchači rozlišit, o jaký typ věty se jedná, zejména rozpoznat otázku (intonace stoupavá) od oznamovací věty (intonace klesavá). Někdy, zejména v afektu, ovšem dochází k narušení intonace a posluchač neví, o jaký typ věty se jedná. K nedorozumněním tak občas dochází i u rodilých mluvčích: ''Přišel ti ten dopis(?).''
== Intonace v tónových jazycích ==
Zvláštní roli intonace hraje v tzv. [[tónový jazyk|tónových jazycích]] (např. [[čínština]], [[vietnamština]]), kde rozlišuje význam jinak stejně znějících [[slovo (lingvistika)|slov]].
Řádek 8 ⟶ 12:
{{Portál Jazyk}}
* [[Intonace (hudba)]]
* [[Věta (lingvistika)]]
== Literatura ==
*{{Citace monografie
| příjmení = Novotný
| jméno = Jiří a kolektiv
| titul = Mluvnice češtiny pro střední školy
| vydavatel = Fortuna
| místo = Praha
| rok = 1992
| isbn = 80-85298-32-5
| kapitola =
| strany = 101
}}
{{Pahýl - lingvistika}}
|