Hulán: Porovnání verzí

Přidáno 35 bajtů ,  před 11 lety
wiki a malickosti
(související odkazy)
(wiki a malickosti)
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny 13. století, kdy do [[Polsko|Polska]] vpadli [[Tataři]]. Hulán vlastně znamenal "junák." Ve [[Zlatá horda|Zlaté hordě]] se nazývali hulány členové chánské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o [[kopiník]]y na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni [[kopí]]m, [[šavle|šavlí]] a dvěma [[pistole]]mi.
 
Na konci osmnáctého století, kdy bylo [[Dělení Polska|Polsko]] rozděleno]] mezi [[Rakousko]], [[Prusko]] a [[Rusko]], se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku [[1784]]. V tomto roce byl z nich zřízen [[halič]]skýHaličský hulánský sbor]]. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce [[1856]] čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
 
Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalerie byly obnoveny v letech [[1918]] - [[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[2. světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalerie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky.
 
== Odkazy v kultuře ==
Na hulány se nám zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. ''"Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala ...."''
 
==Související odkazy==