Dragoun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
BOTarate (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: tl:Dragun
Doplnění - viz Vojenské dějiny Československa
Řádek 1:
{{Upravit - vojenství}}
{{Různé významy|tento=příslušníkovi jízdní [[pěchota|pěchoty]]}}
 
[[File:Rakouští dragouni z roku 1850.gif|thumb|Rakouští dragouni z roku 1850]]
'''Dragoun''' je příslušník jízdní [[pěchota|pěchoty]] (od [[16. století]]). Během 17. a brzy 18. století byl dragoun tradičně [[voják]] cvičený k boji pěšky, ale jezdící na [[kůň|koni]]. Jinými slovy, on se pohyboval jako [[jezdectvo|kavalérie]], ale bojoval jako pěchota. Jméno pochází z volby zbraně, kterou nejčastěji používal - [[karabina (zbraň)|karabinu]] nebo krátkou [[mušketa|mušketu]] (zvanou drago). Význam pochází z výrazu „plivat oheň“, tedy záblesku ohně a kouře po výstřelu.
'''Dragoun''' byl původně příslušník jízdní [[pěchota|pěchoty]]. Tato vojenská profese vznikla v 16. století a rozšířila se během první poloviny 17. století. Dragoun se pohyboval ka koni jako [[jezdectvo|kavalérie]], ale bojoval jako [[pěchota]]. Proto se v tomto období k jezdectvu neřadil.
Tento způsob nasazení vymizel v průběhu 18. století (s výjímkou dragounských pluků ruské armády, které byly pro tento způsob nasazení cvičeny ještě během [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]]) a postupně se z dragounů vyvinul druh běžného jezdectva stojícího na pomezí mezi lehkým (které sloužilo zejména k průzkumu) a těžkým (provádějícím útoky v bitvách).
 
'''Dragoun''' je příslušník jízdní [[pěchota|pěchoty]] (od [[16. století]]). Během 17. a brzy 18. století byl dragoun tradičně [[voják]] cvičený k boji pěšky, ale jezdící na [[kůň|koni]]. Jinými slovy, on se pohyboval jako [[jezdectvo|kavalérie]], ale bojoval jako pěchota. Jméno pochází z volby zbraně, kterou nejčastěji používal - [[karabina (zbraň)|karabinu]] nebo krátkou [[mušketa|mušketu]] (zvanou drago). Význam pochází z výrazu „plivat oheň“, tedy záblesku ohně a kouře po výstřelu.
 
Počátkem 17. století tvořili polovinu dragounských pluků [[Mušketýr|mušketýři]], vyzbrojení především pěchotní mušketou a druhou polovinu [[Kopiník|kopiníci]] s tehdy charakteristickým pěchotním kopím, které bylo upravené k nošení na koni. Dragounů bylo v období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] užíváno k provedení nenadálých útoků na menší pevnosti, k vyhození brány nepřátelské pevnosti nebo k nenadálému přepadení nepřátelského ležení. Větší rozmach dragounských pluků je možno sledovat v závěru třicetileté války, kdy se dragounské vojsko začalo blížit řadovému jezdectvu. Postupně nahradili dragouni i jezdecké útvary [[arkebuzír]]ů. V polovině 17. století se již setkáváme s dělením jezdectva jen na [[kyrysník]]y a dragouny.
[[File:Dragouni při přehlídce 1935.gif|thumb|left|Dragouni meziválečné [[Československá armáda|Československé armády]]]]
Na přelomu 17. a 18. století byly dragouni vyzbrojeni [[karabina|karabinou]] a dvěma [[pistole]]mi s kolečkovým zámkem, které měl zasunuty v pouzdrech u sedla. Neoddělitelnou součástí výzbroje byl [[palaš]], který nosil v pochvě na pravém boku. Výzbroj byla doplněna ještě [[bodák]]em. V letech 1711 - 1715 byly zřízeny granátnické kompanie. Dragounští [[granátník|granátníci]] byly vyzbrojeni navíc ručními [[granát]]y, které nosili ve velkých kožených taškách.
 
Postupem času docházelo k modernizaci výzbroje, ovšem příchodem [[1. světová válka|1. světové války]] bylo již zřejmé, že uplatnění tohoto typu vojska v přímém boji je nemyslitelné. Dragouni tak byli užíváni jen k vedlejším činostem, např. při přepadech a průzkumu. Jejich činnost byla zcela ukončena až druhou světovou válkou v souvislosti s rozvojem dopravní techniky a obrněných vozidel.
 
 
{{Pahýl - vojenství}}
 
[[Kategorie:Vojenství]]