Spor o Rukopisy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 7:
Spor o pravost začal velmi krátce poté, kdy v roce [[1817]] došlo k objevu [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]] a o rok později [[Rukopis zelenohorský|Rukopisu zelenohorského]] s těmito rukopisy byla objevena ještě dvě díla menšího rozsahu a významu (''Píseň vyšehradská'' a ''Milostná píseň krále Václava''), jichž se spor týkal velmi okrajově. Tyto nálezy byly učiněny v době, kdy propagátoři češtiny potřebovali dokazovat, že čeština je rovnoprávný jazyk s rovnoprávnou historií. Tuto potřebu chápali jako snahu dokázat nezávislost [[čeština|češtiny]] na [[němčina|němčině]] nejen v oblasti lingvistické, ale i v oblasti literární či kulturní. Problém, který v tu dobu pociťovali tito lidé velmi silně, byla neexistence hrdinské epiky, která byla tehdy vnímána jako velmi významný prvek literatury. Tato potřeba vedla k tomu, že především mladá generace velmi ochotně přijala rukopisy jako pravé a že velmi neradi přijímali argumenty odpůrců.
Prvotní spor vznikl pouze o Rukopis zelenohorský, který měl působit dojmem, že vznikl někdy v [[9. století]]. Rukopis královédvorský, hlásící se do doby [[Václav II.|Václava II.]] tj. do [[13. století]], byl přijat bez výhrad. Počátek sporu o rukopisy nelze nijak datovat, obecně se za něj označuje vystoupení [[Josef Dobrovský|Josefa Dobrovského]], kdy označil Rukopis zelenohorský za padělek a za jeho autora označil [[Václav Hanka|Václava Hanku]]. Dobrovský nebyl první kdo vyjádřil pochybnosti, ale byl první kdo vystoupil razantně a navíc byl prvním skutečně významným odborníkem, který veřejně vyslovil doměnku, že jde o falzum. Dobrovského výhrady byly částečně intuitivní a částečně logické. Dobrovský vycházel ze skutečnosti, že rukopis líčí minulost velmi idealistickým způsobem<ref>J. Dobrovský, Výbor z díla (dopisy k tématu)</ref>, což je v rozporu se zprávami [[latina|latinských]] a německých [[kronika|kronik]], tento přístup byl navíc v rozporu s podobně starými nálezy z jiných zemí. Dalším problémem, kterého si Dobrovský povšiml, byla skutečnost, že dílo gramaticky přesně odpovídá názorům na vývoj [[pravopis]]u a vlastně tak bez výhrad potvrzuje předpoklady, které byly krátce před tím vysloveny. Dobrovský upozornil, že je nepravděpodobné, aby takto staré dílo přesně kopírovalo předpokládaný vývoj jazyka, protože některé prvky stály pouze na předpokladech. Proti Dobrovského názorům však vystoupila nová generace, jejíž názory reprezentoval [[Josef Šafařík]] a především pak [[František Palacký]], kteří tato díla považovali za pravá. Dobrovského názor se ocitl prakticky osamocený a Rukopisy byly považovány za pravé a na české scéně se o jejich pravosti nějakou dobu přestalo pochybovat. Není bez zajímavosti, že příznivci poměrně často
=== Reakce z ciziny ===
| |||