Fellner a Helmer: Porovnání verzí

'''Ateliér Fellner a Helmer''' (Fellner und Helmer), založen roku [[1873]]. Koncem 19. st. jeden z nejznámějších [[Architektura|architektonických]] ateliérů ve [[Vídeň|Vídni]]. Jeho majitelé [[architekt]]i [[Ferdinand Fellner]] (1847 – 1916) a [[Hermann Helmer]] (1850 – 1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více jak 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v oblasti od [[Švýcarsko|Švýcarska]] po [[Rusko]]. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu ([[neorenesance]], [[neoklasicismus]], [[neobaroko]]), někdy s prvky [[secese]]. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byli významní umělci své doby – [[Gustav Klimt]] a [[Ernst Klimt]], [[Franz Matsch]], [[Hans Makart]], [[Theodor Friedl]] a mnozí další.

Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v [[Evropa|Evropě]] i [[Spojené státy americké|USA]] (asi nejtragičtější požár vypukl v roce [[1881]] v divadle [[Ringtheater]] ve [[Vídeň|Vídni]], při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byly architekti Fellner a Helmer v průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v [[Záhřeb]]u, [[Salzburg|Salcburku]], [[Berlín]]ě, [[Segedín]]ě, [[Bratislava|Bratislavě]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], [[Curych]]u, [[Budapešť|Budapešti]] a samozřejmě ve [[Vídeň|Vídni]] (např.[[Volkstheater]] nebo koncertní sál [[Ronacher]]). Na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] nalezneme jejich divadelní budovy v [[Praha|Praze]] ([[Státní opera Praha|Státní opera]]), [[Brno|Brně]] ([[Mahenovo divadlo]]), [[Divadlo F. X. Šaldy|Liberci]], [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]] a [[Karlovy Vary|Karlových Varech]].

 

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více jak 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex [[Margarethenhof]] ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. zámek Žinkovy [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1785]), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – [[Baden]]u a [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále [[Císařské lázně]], [[Grandhotel Pupp]], rozhledna Goethova vyhlídka [http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/goethova-vyhlidka-v-karlovych-varech/], [[Kolonáda Sadového pramene]], z níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku [[Druhá světová válka|II. světové války]] byla rozebrána a materiál z ní využit pro válečné účely.