Oswald Spengler: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: ko:오스발트 슈펭글러 |
m Robot opravil přesměrování na Hitler - Změněn(y) odkaz(y) na Adolf Hitler |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R06610, Oswald Spengler.jpg|thumb|Oswald Spengler]]
'''Oswald Spengler''' ([[29. květen|29. května]] [[1880]] [[Blankenburg]] v [[Harz]]u – [[8. květen|8. května]] [[1936]] [[Mnichov]]) byl [[Němci|německý]] [[filosof]] a [[spisovatel]], který se zabýval dějinami, uměním i politikou. Jeho nejznámější dílo je ''Zánik západu'' (''Untergang des Abendlandes'', 1918 a 1922), pokus o srovnávací studium civilizací, vybízející ke „[[konzervativní revoluce|konservativní revoluci]]“. [[Nacismus|Nacisté]] se zprvu Spenglera dovolávali pro jeho kulturní [[pesimismus]], od roku 1933 však upadl v nemilost pro odmítavý postoj k [[Adolf Hitler|Hitlerovi]]
==Život a myšlení==
Spengler pocházel z drobné úřednické rodiny, roku [[1891]] se rodina přestěhovala do [[Halle]], kde také roku [[1899]] maturoval. Od roku 1899 studoval v Halle, v [[Mnichov]]ě a v [[Berlín]]ě matematiku, přírodní vědy a filosofii a roku [[1904]] promoval prací o [[Hérakleitos|Hérakleitovi]]. Při státní zkoušce z přírodních věd obhajoval téma ''Vývoj zrakových orgánů u živočichů''. V letech 1908–1911 učil na gymnáziu v [[Hamburk]]u, ale jak se naskytla příležitost, odstěhoval se do Mnichova a živil se jako kulturní redaktor a spisovatel. Spenglerovo myšlení formoval jednak [[pietismus]], jednak sociální darwinismus [[Ernst Haeckel|Ernsta Haeckela]] a hluboký obdiv k [[Nietzsche]]mu – zejména k myšlenkám dekadence a vůle k moci – a ke [[Goethe|Goethovi]].
Pro špatné zdraví a nervové nesnáze nebyl Spengler odveden do armády a zabýval se svou teorií dějinného růstu a úpadku civilizací. Za války napsal dvě memoranda, německému císaři a šlechtě, kde se přimlouval za národní smíření politických směrů ve prospěch větší moci Německa. V letech [[1918]] a [[1922]] vydal dílo ''Zánik západu'', které ho okamžitě proslavilo a stalo se tématem mnoha debat a polemik. Po porážce Německa v roce 1918 Spengler vystupoval jako odpůrce parlamentní [[demokracie]] a doufal, že ji nahradí silný [[diktátor]]. Roku 1919 odmítl pozvání na univerzitu v [[Göttingen]] a roku 1933 na univerzitu v [[Lipsko|Lipsku]]. V červenci 1933 ho pozval [[Adolf Hitler|Hitler]] k rozhovoru, ale na podzim téhož roku vydal Spengler knihu ''Léta rozhodování'', kde se od nacismu distancoval a oslavoval italský fašismus. V [[Benito Mussolini|B. Mussolinim]] viděl typus budoucího [[Caesar|Césara]].
Přes tyto postoje nacistická propaganda knihu nezakázala a snažila se Spenglera přemluvit ke spolupráci. V [[Noc dlouhých nožů|Noci dlouhých nožů]] v červnu 1934, kdy si Hitler vyřizoval účty se svými bývalými spolupracovníky, byli zabiti i dva ze Spenglerových přátel. Nad hrobem jednoho z nich, mnichovského kritika Willi Schmida držel Spengler pohřební řeč, což byl projev značné odvahy. Od té doby srovnával Spengler nacismus s bolševismem, podle něho tím nejhorším zlem moderní doby. Zemřel náhle v květnu 1936 na srdeční selhání, takže se mluvilo i o tom, že byl zavražděn.
| |||