Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

m
Robot opravil přesměrování na 31. prosince - Změněn(y) odkaz(y) na 31. prosinec
m (Robot automaticky přidal odkaz na Portál Praha)
m (Robot opravil přesměrování na 31. prosince - Změněn(y) odkaz(y) na 31. prosinec)
[[28. června]] [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] do města [[Smíchov]]a k Andělu. [[1. srpna]] [[1883]] byla prodloužena trať od Národního divadla přes [[Křižovnické náměstí]] a [[Karlův most]] na [[Malostranské náměstí]].
 
[[24. prosince]] [[1883]] byl zprovozněn úsek přes Staré Město, [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, přes [[Staroměstské náměstí]] a [[Mariánské náměstí]], Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]].<ref name=zi /> <ref name=iv /> <ref name=crkal /> Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstí<ref name=zi> Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, [http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2004/06_2004.pdf DP kontakt 6/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 </ref> a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově ulici.
 
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{chybí zdroj}}
Prostý bílý reflektor, bílé směrové tabule, bílé jízdenky.
 
Od [[23. září]] [[1875]] z Karlína k Národnímu divadlu. [[1. srpna]] [[1883]] byla prodloužena na Malostranské náměstí. [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] byla zkrácena na Křižovnické náměstí a v úseku na Karlově mostě ji nahradila černá žižkovská linka, ale od [[12. března]] [[1885]] se linky prohodily do původního stavu. [[4. září]] [[1890]] byla část Karlova mostu stržena povodní, 19. listopadu 1892 byl provoz koňky obnoven. Od 28. září 1899 byla linka rozdělena na dvě linky, první v trase Národní divadlo – Malá Strana a druhá s trasou Josefské náměstí – Invalidovna, mezi nimi již byla zavedena elektrická tramvaj. Od 7. října 1899 byla karlínská větev připojena k červené lince. Od 28. října 1901 zkrácena do trasy Křižovnické náměstí – Karlův most – Malá Strana. 13. května 1905 provoz této poslední linky pražské koňky definitivně ukončen.
 
KARLÍN, Invalidovna – Karlín, Karlova ulice – Karlín, Jungmannovy sady – Karlín, Viadukt – Poříčí – Jízdecká ulice – Josefské náměstí – Prašná brána – Na Můstku – Platýz – Mikulandská ulice – Národní divadlo – Františkovo nábřeží – Křižovnické náměstí – Karlův most – MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ
Od [[24. prosince]] [[1883]] v trase Nové Město, Modrá hvězda – Staroměstské náměstí – Křižovnické náměstí.
 
Od [[31. prosinec|31. prosince]] [[1883]] z Malostranského náměstí za Bezovku. V úseku na Karlově mostě tato linka nahradila karlínskou, která byla zkrácena na Křižovnické náměstí, ale od [[12. března]] [[1885]] se linky prohodily do původního stavu. Roku 1893 na Žižkově prodloužená blokovou smyčkou do stanice Olšany na dnešním Olšanském náměstí. Od 1. května 1897 do konce února 1898 v úseku Křižovnické náměstí – Prašná brána jezdila jen část spojů. Od 26. srpna 1901 zkrácena do trasy Olšany – U Bulhara, ve zbylém úseku, ale i v trase souběžnou ulicí z Olšan zavedena elektrická tramvaj. Od 28. října 1901 linka koňky zrušena.
 
ŽIŽKOV, Olšany – Žižkov, Za Bezovkou – Žižkov, U Bezovky – Žižkov, Vítkova ulice – Žižkov, Husova ulice – Žižkov, Viadukt dráhy císaře Františka Josefa – Hyberňácká ulice – Dlažební ulice – Prašná brána – Ovocný trh – Staroměstské náměstí – Mariánské náměstí – STARÉ MĚSTO, Křižovnické náměstí.
229 795

editací