Silniční aféra: Porovnání verzí

'''Silniční aféra''' se odehrála v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] na přelomu léta a podzimu roku [[1968]]. Vystihuje atmosféru doby, ve které docházelo k bouřlivým diskuzímdiskusím o ekonomice v zemi, ale také díky zvýšenému vlivu [[svazová republika|svazových republik]] i rozmělnění celé [[federace]]. V této aféře došlo ke sporu mezi [[Slovinská SRSlovinsko|Slovinskem]] a federální vládou v [[Bělehrad]]ě.

Ve Slovinsku již delší dobu panovala v 60. letech atmosféra nespokojenosti s tím, že nejbohatší republika Svazu doplácí na své jižní, méně rozvinuté sousedy. To podpořily i statistiky, ve kterých se uváděl jasný nepoměr mezi platbami do federální pokladny a počtem obyvatel v porovnání s ostatními pěti republikami. Protože Slovinsko bylo pro mezinárodní dopravu hlavně tranzitní oblastí a většina dopravy ze [[Západní Evropa|západní Evropy]], tedy [[Rakousko|Rakouska]] a [[Itálie]] tudy projížděla dále na jih, bylo nezbytné modernizovat silnice, či rovnou budovat komunikace nové, splňující moderní dopravní nároky. V souvislosti s tím byl proto vypracován projekt dálnice [[Šentilj]] - [[Gorica]], který plánovala republika financovat z velké části sama vlastními prostředky, a tam, kde by se peněz nedostávalo, získat finance ze zahraničních bank. V červenci [[1969]] však svazová vláda tento projekt zrušila a upřednostniladala výstavbupřednost výstavbě nových silnic v [[Srbská SRSrbsko|Srbsku]] a [[SR Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], tedy opět v málo rozvinutých částech Svazu, do kterých se investovalo dlouhodobě velké množství prostředků. Slovinští představitelé byli silně znepokojeni, stejně jako veřejnost, která se rozhodla pro veřejné protesty v ulicích. Začala rozsáhlá diskuzediskuse o tom, kdo má v celé zemi poslední slovo při přidělování investic, a opět se začalo přemýšlet i o faktu, jaké postavení a jakou míru [[autonomie]] mají mít jednotlivé svazové republiky.