Vnitřní makedonská revoluční organizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
kategorie změněna |
opr. link, papež to nebyl |
||
Řádek 6:
VMRO nejprve bojovala proti nadvládě [[Osmanská říše|Turecka]] na územích, která byla obsazena převážně Bulhary. Její jednotky (známé jako "čety" - podobně jako čety u [[Četnici|Četniků]]) svedli ale také boje i proti prosrbským a prořeckým silám. V roce 1903 anarchistické křídlo VMRO provedlo sérii bombových útoků, která měla upoutat západní mocnosti na neutěšený stav v Makedonii a situaci vyřešit. Osmanské bezpečnostní síly reagovaly protiúderem, ve kterém byl zabit tehdejší předseda organizace, [[Goce Delčev]]. To následně vedlo k povstání, jehož potlačení si vyžádalo mnoho životů. VMRO byla následně velmi oslabena a rozpadla se na několik frakcí. Jejich spolupráce byla možná teprve až v příhodnějším okamžiku, kterým byly [[Balkánské války|balkánské války]] v první polovině druhé dekády [[20. století]]. Tehdy bojovníci VMRO podpořily [[Bulharská armáda|bulharskou armádu]].
Po roce [[1913]] se její vliv rozšířil i do dalších oblastí na [[Balkán|Balkáně]], na území, které Bulharsko ztratilo a získalo je jak [[Srbsko]], tak [[Řecko]]. VMRO se aktivně zapojila do akcí proti tehdejšímu jihu Srbska, které bylo zdrojem napětí mezi [[Bělehrad]]em a [[Sofie|Sofií]]. Nenávist VMRO k tehdejšímu režimu, který v zájmu jugoslávské jednoty považoval Makedonce za neuvědomělé Srby, gradovala a projevovala se různými bojovými akcemi. Jenomu z členů organizace, [[Vlado Černozemski|Vladu Černozemskému]], se dokonce podařilo v [[Marseille]] spáchat atentát na tehdejšího nepopulárního [[Království Jugoslávie|jugoslávského]] krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]]. Organizace ale působila také v samotném Bulharsku. Tam její agenti v roce [[1923]] spáchali atentát na tehdejšího premiéra [[Alexandar Stambolijski|Alexandra Stambolijského]], který prosazoval ústupky v zahraniční politice s Jugoslávií a Řeckem, aby se mohl lépe soustředit na vnitřní problémy země.
VMRO jednala o spolupráci také s tehdejšími komunisty, což podporoval silně [[Sovětský svaz]] (který doufal, že by se mu tím podařilo zvýšit svůj vliv na Balkáně) a zároveň to velmi provokovalo tehdejší jugoslávskou i bulharskou vládu. Na základě těchto jednání se VMRO vyslovila pro boj za balkánskou komunistickou federaci a svržení monarchistických režimů. Představitelé organizace ([[Todor Aleksandrov]] a [[Aleksandar Protogerov]]) to ale v bulharském tisku ostře odmítli. O nedlouho později byl první z nich za neznámých okolností zabit.
| |||