Verze z 31. 1. 2009, 21:07 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací m provázání ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 2. 2009, 21:14 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací m +deska Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Gizela Szwabska.JPG\|thumb\|left\| Potrét císařovny Gisely, manželky Konráda II.]]{{Příbuzenstvo\|příbuzenstvo= {{Příbuzný\|otec\|[[Heřman II. Švábský]]}} {{Příbuzný\|matka\|Geberga Burgundská}} Řádek 13: {{Příbuzný\|dědeček\|[[Konrád III. Burgundský]]}} {{Příbuzný\|prateta\|[[Adéla Burgundská]]}} }}'''Gisela Švábská''' (* [[11. listopad]]u [[989]] /[[999]] dle náhrobní desky/ †- [[15. únor]]a [[1043]] v [[Goslar]]u) byla hraběnka z Braunschweigu, švábská vévodkyně, [[Seznam panovnic Svaté říše římské\|německá královna a římská císařovna]], manželka [[Konrád II.\|Konráda II.]], prvního [[Seznam panovníků Svaté říše římské\|císaře]] z rodu [[Sálská dynastie\|Sálců]]. ▼ }} ▲'''Gisela Švábská''' (* [[11. listopad]]u [[989]] /[[999]] dle náhrobní desky/ † [[15. únor]]a [[1043]] v [[Goslar]]u) byla hraběnka z Braunschweigu, švábská vévodkyně, [[Seznam panovnic Svaté říše římské\|německá královna a římská císařovna]], manželka [[Konrád II.\|Konráda II.]], prvního [[Seznam panovníků Svaté říše římské\|císaře]] z rodu [[Sálská dynastie\|Sálců]]. == Rodina == Byla dcerou [[Heřman II. Švábský\|Heřmana II. Švábského]] a Gebergy Burgundské, dcery [[Seznam burgundských králů\|burgundského krále]] [[Konrád III. Burgundský\|Konráda]], bratra císařovny [[Adéla Burgundská\|Adély]]. Jejím prvním manželem byl od [[1002]] hrabě [[Bruno z Braunschweigu]] († [[1010]]/[[1013]]?), kterému porodila syna Liudolfa, možná ještě další, jménem neznámé děti. Po ovdovění se roku [[1014]] provdala za švábského vévodu [[Arnošt I. Švábský\|Arnošta I.]] (něm. ''Ernest'') z rodu [[Babenberkové\|Babenberků]] († [[1015]] při lovecké nehodě), se kterým měla syny Arnošta a Heřmana. == Sňatek s Konrádem == ~~[[Soubor:Gizela Szwabska.JPG\|thumb\|left\| Potrét císařovny Gisely, manželky Konráda II.]]~~ [[Konrád II.]] byl Giseliným třetím manželem, provdala se za něj roku [[1016]] (nejpozději počátkem [[1017]]) a porodila mu syna Jindřicha – budoucího císaře [[Jindřich III. Černý\|Jindřicha III.]] a dcery Beatrix a Matyldu, které zemřely ve věku 16 a 9 let. Po smrti svého druhého muže vykonávala Gisela poručnickou vládu za svého nezletilého syna Arnošta ve švábském vévodství, poručnictví jí však bylo císařem [[Jindřich II.\|Jindřichem II.]] odebráno kvůli sňatku se [[Sálská dynastie\|sálcem]] Konrádem – legitimita manželství byla totiž z hlediska [[kanonické právo\|kanonického práva]] napadnutelná, neboť jejich společným předkem byl král [[Jindřich I.]] a císař Jindřich II. se proti tomuto sňatku stavěl i z politických důvodů. Co se týče sňatku Gisely a Konráda, existují domněnky, že ji Konrád před sňatkem unesl, což se sice nedá vyloučit, ale historiky je to nahlíženo jako velmi nepravděpodobné, neboť pro to existuje velice málo důvěryhodných pramenů – např. kronikář [[Dětmar Merseburský]] zpravuje o napadnutelnosti legitimity manželství z důvodu příliš blízkého příbuzenství, nicméně o domnělém únosu nevěsty nic neví. == Politický vliv == Roku [[1024]] se Gisela po Konrádově boku stala královnou (rozhodovalo se mezi Konrádem a jeho stejnojmenným strýcem, který byl ovšem mladší než on – proto bývá Konrád v pramenech označován jako Konrád starší). [[Arcibiskup]] Aribo Mohučský ji sice odmítl korunovat (snad kvůli kanonické překážce jejího manželství s Konrádem), nicméně korunovace byla přesto provedena, a to [[21. září]] [[1024]] arcibiskupem Pilgrimem Kolínským. Poté, co se stala královnou a o tři roky později ([[26. březen\|26. března]] [[1027]]) císařovnou, měla Gisela velký podíl na říšské politice, což dosvědčuje i značný počet jejích intervencí v královských listinách (jako intervenientka se objevuje dokonce v 60% Konrádových listin, často intervenovala spolu s dalšími osobami). [[File:Gisela Spyr.jpg\|thumb\|Giselina náhrobní deska ([[katedrála Špýr]])]] Na základě jejího zprostředkování přenesl její strýc [[Rudolf III. Burgundský]] ve smlouvě z [[Basilej]]e na Konráda II. nástupnictví v [[Burgundské království\|Burgundském království]], které pak připadlo Říši. Císařovna Gisela také hrála důležitou zprostředkující roli mezi císařem Konrádem, a synem z druhého manželství, švábským vévodou Anoštem. Skrze její přímluvu byl také v [[Merseburg]]u roku [[1033]] uzavřen mír mezi Konrádem a vévodou [[Měšek II. Lambert\|Měškem Polským]].

Gisela Švábská: Porovnání verzí