Po smrti [[Gejza II. Uherský|Gejzy II.]] v roce [[1162]] nastoupil Štěpán, Gejzův nezletilý syn, na uherský trůn přes odpor svého strýce [[Štěpán IV.Uherský|Štěpána IV.]] [[Seznam byznatskýchbyzantských císařů|Byzantský císař]] [[Manuel I. Komnenos]] brzy poté vytáhl k [[dunaj]]ské hranici, neboť chtěl v Uhrách dosadit sobě více nakloněného panovníka, kterým byl Štěpán IV., manžel Manuelovy neteře Marie Komneny. Arpádovce se snažil získat pro podporu [[Seznam papežů|papeže]] [[Viktor IV.|Viktora IV.]] i [[Fridrich I. Barbarossa]], který pověřil zásahem mimo jiných i [[seznam českých králů|českého krále]] [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu [[Primogenitura|primogenitury]]. Roku [[1164]] vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III. [[Béla III. Uherský|Béla]] získal od bratra dlouho odpíraný úděl a vnučka českého krále Helena (dcera [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]]) se provdala za císařova příbuzného.<ref name="žemlička261">{{Citace monografie
