Březová (okres Opava): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 51:
Březová měla téměř do poloviny [[17. století]] charakter městečka. Ve velmi staré [[farnost|farní]] [[kronika|kronice]], psané latinsky v Hradci u Opavy, je zápis o Březové, který začíná slovy: „Brisium quondam oppidum …“ , tj. „Kdysi městečko …“. [[Třicetiletá válka]] znamenala pro obec úplné zničení – po roce [[1620]] Březová jako městečko zaniká. Od průchodu švédských vojsk, která zničila Březovou, zůstává nadále již jen vesnicí.
Při průchodu švédských vojsk byl také zničen zdejší kostel, o němž se k roku [[1672]] praví, že byl dřevěný a již od mnoha roků ve všem zpustlý. V roce [[1694]] byl na jeho místě postaven kostel zděný. V r. [[1768]] byla postavena kostelní věž v dnešní podobě. Při této stavbě byl nad hlavním vchodem do kostela vyhotoven rodový znak – [[erb]]. Je to znak rodu Průskovských z Proskova, tehdejších majitelů hradeckého panství, kteří tehdy byli [[patron]]i kostela v Březové a kteří také finančně přispěli k jeho výstavbě. V letech [[1862]] až [[1864]] došlo péčí faráře Jana Chovance k přestavbě a zvětšení kostela do dnešní podoby. Ještě donedávna (devadesátá léta 20. století) stála u kostela sv. Mikuláše lípa, která byla vysazena v roce [[1698]].
Roku [[1848]], kdy byla zrušena robota, došlo ke zvolení prvního březovského [[starosta|starosty]], kterým se stal Matys Mareth. V roce [[1864]] vznikl na fojtství v obci veliký požár, při kterém lehlo popelem 12 domů a škola. V roce [[1870]] byla vybudována nová škola. V roce [[1889]] měla obec [[fara|faru]], školu a 399 obyvatel, kteří se zabývali převážně zemědělstvím.
V současné podobě obec existuje od [[1. leden|1. ledna]] [[1977]], kdy došlo ke sloučení původně samostatných čtyř [[České Slezsko|slezských]]
Od roku 1996 má obec Březová vlastní obecní znak a obecní
== Pamětihodnosti ==
| |||