Nabucco (plynovod): Porovnání verzí

'''Plynovod Nabucco''' je název dosud nepostaveného [[plynovod]]u, který má podle plánu za cíl snížit závislost států [[Evropská unie|Evropské unie]] na [[Rusko|ruských]] dodávkách plynu. Tento plynovod má přivést kaspický plyn do [[Rakousko|Rakouska]] přes balkánské státy. Jen přes Ukrajinu pošle Rusko do Evropy 120 miliard kubíků plynu za jeden rok. Kapacita Nabucca by měla být nanejvýš 31 milionů kubíků, přesto by to vedlo k větší diverzifikaci zdrojů. <ref name="Má EU přizvat Rusko k projektu Nabucco">[http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/ma-eu-prizvat-rusko-k-projektu-nabucco-005568 Má EU přizvat Rusko k projektu Nabucco]- euractiv.cz</ref>.

Přípravy tohoto projektu začaly v únoru v roce [[2002]], kdy proběhla první jednání mezi rakouskou OMV a tureckou společností Botas. V červnu 2002, pět společností (OMV z Rakouska, MOL z Maďarska, RWE z Německa, Bulgargaz z Bulharska, rumunský Transgaz a Botas z Turecka) podepsalypodepsalo protokol o záměru na stavby plynovodu Nabucco, následuje dohoda o spolupráci v říjnu 2002. V prosinci roku 2003 dala EU grant projektu ve výši 50% odhadovaných celkových nákladů na studie proveditelnosti, včetně analýzy trhu, technické, ekonomické a finanční studie. Oživení projektu přinesla v roce 2009 hlavně plynová krize, kdy přes [[Ukrajina|Ukrajinu]] netekl ruský plyn dál a jeden ruský plynovod byl tak prakticky zcela odstaven.

Skutečné realizace stavby tohoto plynovodu je však nejistá, protože EU zatím nedohodla podmínky např. spolufinancování. Nabucco má navíc silnou konkurenci hlavně ruských projektů, které si kladou za cíl stavbu dalších plynovodů z Ruska do [[Evropa|Evropy]] (plynovody [[Nord Stream]], [[South Stream]]). Tři členové konsorcia firem, které mají budovat plynovod Nabucco (ÖMV, MOL a Bulgargaz) již uzavřely smlouvu s [[Gazprom]]em na plynovod South Stream, což vyvolává otázku konfliktu zájmů. NěkolikNěkteré evropskýchevropské vlád,vlády včetně(například [[Německo|Německa]], [[Francie|Francie]] a [[Itálie]]), které mají dlouhodobé dohody s Gazpromem o přínosu plynovodu Nabucco, nejsou zcela přesvědčeny.

V roce [[2009]] na summitu v Budapešti EU rozhodla nefinancovat výstavbu Nabucca, ale přispěla 250 miliony eur na prostředek, který má zajistit půjčky bank za lepších podmínek než jsou nabízeny na trhu. Další problémem je, že země, které by měly plyn dodávat, se zdráhají za těchto nejistých podmínek slíbit dodávky. Turecko chce navíc být prostředníkem a vydělávat na přeprodeji plynu, ne pouze pobírat tranzitní poplatky, což situaci komplikuje. Turci si navíc nárokují, aby až 35% kapacity plynovodu mohli použít pro vnitřní spotřebu a přitom neplatit tranzitní poplatky. Jedním z potencionálně možných dodavatelů [[zemní plyn|zemního plynu]] je i [[Írán]], který má zásoby na to, aby z vlastních zdrojů naplnil celé Nabucco. Tuto možnost ale nepreferují USA. Rusko skupuje plyn i jeho naleziště ve Střední Asii a jednostranně uznalo nezávislost separatistických území v Gruzii a v těchto místech by měla vést také jedna část potrubí k Nabuccu. <ref name=" name="Budoucnost plynovodu Nabucco">[http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/541078 Budoucnost plynovodu Nabucco]- rozhlas.cz</ref>.