Verze z 2. 2. 2009, 15:23 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací úpr dle v+s, kat? ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 2. 2009, 18:32 editovat zrušit editaci Vrba (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 30 133 editací typo, dla jsem Kategorie:Elektromagnetické záření, ale nejsem si jist Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Fluorescenční indukce''' (FI) je závislost intenzity (kvantového výtěžku) fluorescence fotosyntetizujícího vzorku během osvětlení tohoto vzorku obvykle kontinuálním [[světlo\|světlem]] ~~konstatní~~konstantí intenzity po předchozí adaptaci vzorku na tmu. Fluorescence je zde emitována převážně molekulami ~~chlorofylu~~[[chlorofyl]]u ''a''. Tvar křivky FI závisí převážně na intenzitě excitačního světla, typu vzorku a jeho fyziologickém stavu. V závislosti na časovém rozlišení přístroje použitého pro měření FI (fluorometr) a použité ~~intentitě~~intenzitě osvětlení vzorku se FI dělí na velmi rychlou (~~časové~~[[čas]]ové rozlišení 10 mikrosekund; záznam do ~1 sekundy; velká intenzita osvětlení - řadově tisíce mikromolů ~~fotonů~~[[foton]]ů * m<sup>-2</sup> * s<sup>-1</sup>), rychlou (časové rozlišení okolo 1 milisekundy; záznam do několika sekund; střední intenzita osvětlení - okolo 100 mikromolů fotonů * m<sup>-2</sup> * s<sup>-1</sup>) a pomalou (časové rozlišení milisekundy až sekundy; záznam do několika minut; střední až velká intenzita osvětlení). Jednotlivé významné body (minimum, maximum, vlny) křivek FI mají své standardní označení (viz obrázek) a existují různé interpretace původu těchto bodů (viz review články v literatuře). Metoda fluorescenční indukce je velmi oblíbená a často používaná metoda při výzkumu [[fotosyntéza\|fotosyntézy]], protože se snadno a rychle měří, fluorometry jsou relativně levné a křivky FI v sobě nesou velké množství informací o funkci fotosyntetického aparátu.▼ ▲Jednotlivé významné body (minimum, maximum, vlny) křivek FI mají své standardní označení (viz obrázek) a existují různé interpretace původu těchto bodů (viz review články v literatuře). Metoda fluorescenční indukce je velmi oblíbená a často používaná metoda při výzkumu fotosyntézy, protože se snadno a rychle měří, fluorometry jsou relativně levné a křivky FI v sobě nesou velké množství informací o funkci fotosyntetického aparátu. ==Literatura== Lazár D. (1999) Chlorophyll ''a'' fluorescence induction. Biochimica et Biophysica Acta 1412, 1-28 Lazár D. (2006) The polyphasic chlorophyll ''a'' fluorescence rise measured under high intensity of exciting light. Functional Plant Biology 33, 9-30 *[http://exfyz.upol.cz/bf/members/dusan/further/FIs_obrazek.JPG Obrázek jednotlivých typů FI] [[Kategorie:Elektromagnetické záření]]

Fluorescenční indukce: Porovnání verzí