Ikarie XB 1: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Removing selflinks |
m drobné úpravy |
||
Řádek 20:
'''Ikarie XB 1''' je první a jediný snímek [[Česká kinematografie|československé kinematografie]] v žánru klasické [[Hard science fiction|(hard) science fiction]].
Režisér [[Jindřich Polák]] natočil snímek v roce [[1963]] podle románu ''[[K Mrakům Magellanovým]]'' polského spisovatele [[Stanisław Lem|Stanisława Lema]]. Děj se odehrává v roce 2163, kdy se raketa Ikarie XB 1 s početnou vědeckou posádkou vydává hledat život na planety v soustavě [[Alfa Centauri]]. Snímek získal ocenění na mezinárodních filmových festivalech a byl také uváděn s [[Angličtina|anglickým]] [[dabing]]em a upraveným závěrem v kinech [[Spojené státy americké|USA]].
Hlavní postavy ztvárnili [[Zdeněk Štěpánek]], [[Radovan Lukavský]], [[Dana Medřická]], [[Miroslav Macháček]] a další.
Řádek 43:
Píše se rok 2163 a po osmi letech příprav se kosmická loď Ikarie XB 1 se 40 vědci a [[Kosmonaut| astronauty]] na palubě vydává na svou cestu za hledáním života na [[planeta|planetách]] v soustavě [[Alfa Centauri]]. Seznamujeme se s velitelem lodi Abajevem, jeho zástupcem MacDonaldem, vědcem Anthonym a jeho zastaralým [[robot]]em a ostatními členy posádky.
Po čtyřech měsících cesty slaví posádka Anthonyho narozeniny. Scéna oslavy byla tvůrci pojata velmi [[futurismus|futuristicky]], posádka předvádí, jak bude vypadat [[tanec]] ve 22. století. Oslava je však přerušena poplachem. Automatický řídící systém lodi hlásí neznámé těleso. Posádka cizí těleso analyzuje a po přiblížení je vidět že se nepochybně jedná o kosmické plavidlo talířového tvaru. Velitel rozhodne vyslat expediční [[raketa|raketu]] se dvěma průzkumníky na palubě. Když se průzkumníci dostanou na palubu cizí lodi, zjistí, že
Kapitán pověří dva členy posádky (Svenson a Michal), aby provedli usazení nového expedičního modulu na povrchu Ikarie. Zanedlouho se u Svensona a Michala začnou projevovat příznaky záhadné [[nemoc]]i. Oba během práce upadají do [[spánek|spánku]]. Když je ale posádka probere, zdají se v pořádku. Nemoc se však rychle rozšíří mezi celou posádku, všichni jsou náhle velmi vyčerpaní a postupně ztrácejí síly. Původ nemoci je zjištěn, když Anthony zjistí, že Ikarie prolétá kolem záhadné tmavé [[hvězda|hvězdy]], jejíž [[záření]] způsobuje útlum [[biochemie|biochemických]] reakcí v živých [[organismus|organismech]]. Posádka postupně usíná, působení tmavé hvězdy má trvat 80 hodin. MacDonald nevěří, že se
Loď pokračuje v původním kurzu se spící posádkou. Ta se však náhle probouzí. Všechno se zdá v pořádku, ale posádka zjišťuje, že spala pouze 25 hodin. Anthony pozoruje, že mezi Ikarií a tmavou hvězdou vzniklo [[silové pole]], které zadržuje záření. U Svensona, který byl spolu s Michalem vystaven na povrchu plavidla přímému záření hvězdy, se objevuje těžká [[Akutní radiační syndrom|nemoc z ozáření]]. Michal zešílí a chce se vrátit zpátky na Zemi. Uzavře se v části paluby, poškodí loď a nekomunikuje s posádkou. MacDonald se k němu dostane větracími šachtami a přesvědčí ho, aby se vrátil k posádce. Lodní lékař oba muže zachrání.
Silové pole se pohybuje spolu s Ikarií, která dolétá k bílé [[planeta|planetě]], na které posádka objevuje život. V poslední scéně filmu je vidět, jak se skrz [[mrak]]y přibližuje hustě osídlený a [[industrializace|industrializovaný]] povrch planety. V americké verzi filmu se místo těchto záběrů objevuje letecký pohled na jižní [[Manhattan]] a [[socha svobody|Sochu svobody]].
{{endspoiler}}
== Ocenění ==
|