Kovová vazba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Alecs.bot (diskuse | příspěvky)
Hustan (diskuse | příspěvky)
+link
Řádek 3:
Označení ''kovová vazba'' vychází z představy moderní '''[[teorie kovů]]''', podle které [[valenční elektron]]y [[atom]]ů tvořící kov jsou volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové [[Ion|ionty]] jsou obklopeny a prostoupeny jakýmsi „elektronovým [[plyn]]em“. Přítomnost takových volných elektronů velmi dobře vysvětluje vysokou [[tepelná vodivost|tepelnou]] a [[Elektrická vodivost|elektrickou vodivost]], kovový lesk, pravidelná krystalická mřížka, nízká elektronegativita, tvorba kationtů, neprůhlednost a další vlastnosti kovů.
 
Soudružnost krystalů je způsobována různymi silami podle toho, jaké částice tvoří krystalickou strukturu. U iontových krystalů jsou soudružné síly převážně elektrostatické. Podobnou strukturu jako iontové krystaly mají i látky, u kterých se vedle iontového charakteru uplatní i kovalentní charakter. Jsou-li krystalické struktury vybudovány z molekul, uplatní se [[van der Waalsovy síly]], vodíková vazba nebo slabé elektrostatické interakce.
 
Tepelná a elektrická vodivost: Je ovlivněna elektronovým plynem který se nachází mezi uzlovými body mřížky. Například u hořčíku je počet valenčních elektronů 3s v tomto případě , dochází k překryvu vrstev 3s a 3p , takže ze všech molekulových orbitalů z valenční vrstvy vzniklého z vrstvy 3s a 3p o dané energii je jich zaplněna jen čtrvrtina. Elektrony mohou v kovech snadno přecházet do volných molekulových orbitalů ve valenční vrstvě a způsobují tak dobrou elektrickou vodivost. Čím jsou uzlové body blíž u sebe tím elektrony hůře prochází. ( vodivost je tak slabší)