Jugoslávci: Porovnání verzí

Snaha o vytvoření této [[národnost]]i byla úzce spjatá se snahou silnější [[integrace]] jihoslovanských [[národ]]ů. Poprvé tento termín zavedl král [[Alexandr I. Karađorđević]], když nedlouho po zisku absolutní moci během tzv. diktatury z 6. ledna 1929 změnil název státu z [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] na [[Království Jugoslávie]]; hlavním účelem bylo, aby se vytratily již doutnající národnostní rozpory mezi jednotlivými [[národ]]y. Po jeho smrti byla tato koncepce kvůli velké nepopularitě unifikační politiky opuštěna, přesto již se této národnosti přihlásilo mnoho lidí.

Skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a vznik [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJlidově demokratického státu]], kterákterý byl byla [[federace|federativním]] státemuskupením jednotlivých [[republika|národních republik]] jižzpočátku jenepokládal nenutilootázky kohledně unifikace veškerých národů. To ovšem integracineznamená, že by se o zrušení těchto celků a zavedení unifikovaného označení pro všechny čas od času nehovořilo. Konzervativní křídlo Svazu komunistů Jugoslávie s takovými názory čas od času předstoupilo v souladu s tím, že národ je [[kapitalismus|kapitalistický]] přežitek.

I přesto pořádse mnoho lidí sei Jugoslávskénadále hlásilo k jugoslávské [[národnost]]i hlásilo. HlavnímPodstatným důvodem byla např. smíšená manželství, vyjádření příslušnosti k zemi, ale také i nedostatek silného národního uvědomění. Roku [[1981]] tvořili Jugoslávci již 5,4 % obyvatel státu. Po rozpadu země jich nejvíce žije v [[Srbsko a Černá Hora|Srbsku a Černé Hoře]], v nových republikách se většinou přihlásili opět k majoritním [[národnost]]em.