Byzantská kultura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Komnenovská renesance: - opravení několika překlepů |
→Byzantské misie a formování staroslověnské kultury: - Oprava několika překlepů |
||
Řádek 64:
== Byzantské misie a formování staroslověnské kultury ==
V polovině 9.století, především po roce 860, kdy byla Byzanc poprvé napadena [[Varjagové|Rusy]], došlo k intenzívní misijní činnosti byzantské církve, která se tímto způsobem snažila pacifikovat své bojovné sousedy. Tak bylo
Byzantští vzdělanci a diplomaté bratři [[Konstantin a Metoděj|Konstantin a Methodius]] (Metoděj) se na svůj úkol dobře připravili. Zároveň učinili převratné rozhodnutí spojit misijní poslání u Slovanů s pokusem vytvořit pro ně literaturu v jejich vlastním jazyce. Do té doby totiž panovalo nezvratné přesvědčení, že hlásat slovo Boží lze pouze v k tomu určených jazycích, řečtině, hebrejštině a latině.
Slované dosud neměli vlastní písmo ani literaturu. Proto bylo potřeba vytvořit spisovný slovanský jazyk, aby bylo možné do něj přeložit jak po stránce výrazové, tak stylistické potřebné [[Bible|biblické]] i [[Teologie|teologické]] texty. Tak vznikla na základě slovanského nářečí, jímž mluvili Slované v okolí Konstantinovy a Metodějovy rodné Soluně, [[staroslověnština]]. Na Moravě byl pak tento jazyk ještě doplněn o některé místní výrazy.
Konstantin přeložil s Metodějovou pomocí do staroslověnštiny ještě před příchodem na Moravu téměř celý Nový zákon(s výjimkou Apokalypsy) a některé úryvky ze Starého zákona, které se četly při bohoslužbách. Ve věršované předmluvě nazvané ''Proglas'' velebil literaturu ve vlastním jazyce a podpořil slovanskou liturgii. Metoděj a jeho moravští žáci pokračovali v Konstantinově díle, a založili tak velkomoravskou překladatelskou školu, jejíž práce byly velmi kvalitní. Zpočátku překládali a upravovali cizojazyčné, především řecké texty, později je začali napodobovat a rozpracovávat tvůrčím způsobem. Tak se zrodila vlastní literární tvorba moravských a později také balkánských Slovanů.
| |||