Jean-Paul Sartre: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 39:
* ''[[Nevolnost (román)|Nevolnost]]'' (v češtině vyšlo též pod názvem ''Hnus'') ([[1938]]). Jedná se o syntézu eseje a románu s filosofickým zaměřením. Kniha je psána jako fiktivní deník historika Antoina Roquentina, třicátníka. Ten se po četných cestách do po světě načas usadí v provinčním přímořském městě Bouville, aby zde dopsal monografii o markýzi de Rollebon (18. století). Postava Roquentina je osamělá, představuje sartrovskou variaci na prototyp "zbytečného člověka", frekventovaný v ruských klasických románech. Roquentin, finančně zajištěný, ale dobrovolně izolovaný intelektuál, lhostejný k historickým a společenským souvislostem, se po krizovém prožitku "Nevolnosti" oddává sebepozorování, analýze i záznamům každodenních prožitků. Ironicky komentuje v deníkových zápiscích život v Bouville, který je plný omezenosti, přetvářky a stereotypu. Jako podstatu Nevolnosti postupně objevuje "přemíru bytí bez důvodu", absurditu a nahodilost existence sebe i všeho ostatního. "Každý existující se rodí bez důvodu, přežívá ze slabosti a umírá na setkání. Zvrátil jsem hlavu dozadu a zavřel oči. Ale náhle probuzené obrazy vstaly a zaplnily mi oči existencemi: Existence je plnost, kterou nelze opustit. (...) Věděl jsem, že je to Svět, který se náhle ukázal a dusil jsem se zlostí na tu velikánskou, absurdní bytost." (Přel. D. Steinová) Roquentin je nesmyslností bytí zhnusen a uzavírá se do sebe, nakonec však zahlédá jakési východisko v požitku z jazzové hudby a možnosti napsat vlastní knihu. Tento román byl jakýmsi předznamenáním [[existencialismus|existencialismu]].
* ''Zeď'' ([[1939]]), soubor 5 novel, nejznámější je novela Zeď. Děj se odehrává za španělské občanské války ve věznici s odsouzenci na smrt. Zeď na dvoře věznice je místem jejich popravy. Pomyslná zeď, vystavená ze ztráty iluze věčného žití a očekávání blízké smrti, vězně odděluje v jejich samotě. Hlavní hrdina, anarchista Pablo Ibbieta, si při vědomí nevyhnutelné smrti uvědomí absurditu svého života. Rozhodne se svého velitele neprozradit a naopak si udělá z fašistů žert. Vymyslí si místo, kde se má údajně jeho velitel ukrývat – na hřbitově. Těší se na zklamané fašisty, ale dostává milost: jeho vůdce se totiž rozhodl změnit úkryt a na hřbitově byl skutečně nalezen.
* ''Cesty svobody'' ([[1945]] – [[1949]]) – nedokončená románová tetralogie. Základním motivem je lidská svoboda, děj se odehrává v letech [[1938]] – [[1940]]. Hlavním hrdinou je středoškolský profesor filosofie Mathieu Delarue. Tento poněkud ochablý a nerozhodný intelektuál se ve třetím díle ze zoufalství odhodlá k činu a rozhodl se vzít zbraň a střílet na německé vojáky. Autor zde vyjadřuje postoj, žedo tentojisté člověk žil,míry protoSartrovo abyalter zemřelego.
:* ''Věk rozumu'': Profesor Delarue se od své dlouholeté přítelkyně Marcely dozvídá o jejím těhotenství. Zpočátku jsou oba rozhodnuti pro pokoutní potrat, problémem se stává jenom sehnání potřebné finanční částky. V průběhu komplikovaného hledání pomoci se profesor Delarue setkává se španělským malířem Gómezem, zpěvačkou Lolou, svým bratrem Paulem a také s estétem Danielem, který se obtížně smiřuje se svou tajenou homosexualitou. Marcela však překvapivě změní svůj postoj, rozhodne se dítě donosit a vyhoví také Danielově nabídce k sňatku, aniž co tuší o jeho motivech a o jeho homosexualitě.
:* ''Věk rozumu''
:* ''Odklad'': Tématem jsou poslední dny září 1938. Sartre po vzoru Johna Dos Passose nabízí fragmentárně roztříštěný, filmovou technikou inspirovaný text, jehož hlavním tématem je Mnichovská dohoda a její důsledky pro život jednotlivců v celé Evropě. Epizody se náhle střídají a jsou sledovány v jejich synchronicitě. Část děje se odehrává také v Čechách (podle údajů v textu Přísečnice v Krušných horách, okr. Chomutov), kde probíhá guerillový boj mezi německým a českým obyvatelstvem.
:* ''Odklad''
:* ''Smrt v duši'': Profesor Mathieu Delarue je odveden do francouzské armády a prožívá průběh tzv. Podivné války (ofenzíva Francie proti Německu v letech 1939/40). Na konci románu v beznadějné situaci z kostelní věže střílí do Němců a je jimi ostřelován.
:* ''Smrt v duši''
:* ''Poslední šance'' (zachováno pouze ve formě fragmentu; vyplývá z něj mj., že Mathieu Delarue přežil těžká zranění a upadl do německého zajetí; žije v zajateckém táboře s dalšími Francouzi)
:* ''Poslední šance''
* '''Uragán nad cukrem''' ([[1960]]) – kniha reportáží o kubánské revoluci
* '''Slova''' ([[1964]]) – autobiografická kniha, jedna z nejvýznamnějších a nejlepších autorových knih.