České samohlásky: Porovnání verzí

Přidáno 223 bajtů ,  před 11 lety
doplnění 1 zdroje a 1 reference
m (Robot: napřímení odkazu na článek Morava)
(doplnění 1 zdroje a 1 reference)
Výslovnost středových fonémů /e, é/ kolísá od polozavřeného {{IPA|[e(ː)]}} až po polootevřené {{IPA|[ɛ(ː)]}}. Ve středních Čechách a v [[Praha|Praze]] se můžeme setkat s extrémně otevřenou výslovností jako {{IPA|[æ(ː)]}}, která se hodnotní jako nářeční.
 
Výslovnost středových fonémů /o, ó/ kolísá od polozavřeného {{IPA|[o(ː)]}} až po polootevřené {{IPA|[ɔ(ː)]}}. Otevřenější výslovnost je rovněž charakteristická pro mluvčí z Čech. Symbol {{IPA|[ɔ(ː)]}} je některými autory<ref>např. Duběda (2005)</ref> používán při vědeckém přepisu výslovnosti pomocí znaků [[mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] namísto {{IPA|[o(ː)]}}.
 
Výslovnost fonémů /i, í/ se svojí otevřeností ve středních Čechách může blížit výslovnosti {{IPA|[e(ː)]}}, což může vést k nedorozumění, hodnotí se proto jako nářeční.
| místo = Ostrava
| isbn = 80-7368-213-3
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Palková
| jméno = Zdena
| rok = 1994
| titul = Fonetika a fonologie češtiny
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| isbn = 80-7066-843-1
}}
 
2 904

editací