Franz von Suppé: Porovnání verzí

Pocházel z belgické rodiny, která se přestěhovala nejprve do [[itálie|italského]] města [[Cremona]] a později do [[Split]]u, kde se jeho otec stal okresním [[komisař]]em. Jeho matka pocházela z česko-polské rodiny žijící ve [[Vídeń|Vídni]]. Mládí prožil v [[Zadar]]u, kde se učil hře na [[flétna|flétnu]] a zpíval v [[pěvecký sbor|pěveckém sboru]]. Hudební teorii jej učil místní vojenský kapelník. Jako třináctiletý zkomponoval mši, ve které sr jednoznačně projavil jeho hudební talent. Navzdory tomu jeho otec neměl příliš pochopení pro synovy hudební [[ambice]]. Později se mladý Franz přestěhoval do [[Padova|Padovy]], kde měl původně studovaťstudovat právo, ale jeho více přitahovalo [[studium]] hudby.

Do Vídně se dostal v roce [[1835]], když mu zemřel otec. Pokračoval ve [[studium|studiu]] hudby a pokoušel se komponovat [[opera|opery]], ''Virginia'' ([[1837]]) a ''Gertrude della valle'' ([[1841]]), ktwré však nikdy nebyly uvedeny. V roce [[1840]] jej řeitel [[divadlo|divadla]] [[Theater in der Josefstadt]] zaměstnal jako [[dirigent]]a. Po nějakou dpbu působil i v [[Bratislava|Bratislavě]]. Jeho první [[komika|komické]] hudební dílo ''Jung lustig, im Alter traurig'', uvedené v tomto divadle se nesetkalo s výrazným úspěchem. Jako dirigent se však skvěle osvedčilosvědčil, když v roce [[1842]] dirigoval operu ''[[Nápoj lásky]]'' od [[Gaetano Dnizetti|Gaetana Donizettiho]], se ktrem jej vázal vzdálený příbuzenský vztah. Donizettiho nadaný mladík zaujal, spřátelil se s ním a ochotně mu pomohl v jeho kariéře svými radami, [[zkušenost]]mi, ale í svým osobním [[vliv]]em. V roce [[1844]] uvedli jeho dílo ''Ein Morgen, ein Mittag und ein Abend in Wien''. Ve Vídni se stával stále více známější nejnnejen jako dirigent ale i jako [[hudební skladatel]]. V roce [[1845]] byl zaměstnán v [[Theater an der Wien]] a v 60. a 70. letech [[19. století]] pracoval v [[Carl Theater]], kde byly uvedeny i jeho operety.

V revolučním roce [[1848]] zkomponoval hymnickou [[píseň]] ''Das ist mein Österreich'', která se stala druhou rakouskou [[hymna|hymnou]]. Po příchodu [[Jacques Offenbach|Offenbachových]] operet do Vídně, Suppé vycítil nové možnosti děl skladajícíchskládajících se z příjemných [[melodie|melodií]], rychlých rytmů, [[zpěv]]u, [[tanec|tance]] a jisté lehkostilehkovážnosti.

Dne [[24. listopad]]u [[1860]] měla premiéru jeho první opereta ''Dívčí škola'' (''Das Pensionat''), která už zaznamenala jistý úspěch a znamenala vlastně zrod [[Vídeňská opereta|Vídeňské operety]]. Suppé úspěšně skloubil Offenbachovskou operetu s Vídeňskouvídeňskou hudební tradicí. Operetám dopřáaldopřál i výrazné a kvalitní předehry, které se hrávají dodnes také jako samostatné orchestrální[[orchestr]]ální skladby.

Rozhodný úspěch však dosáhl v roce [[1865]], svojí operetou ''[[Krásná Galatea]]'' (německy ''Die schöne Galathée''), která měla premiéru [[9. září]]. Z dalších autorových operet jsou nejvýznamnější ''[[Fatinitza]]'' ([[1876]]) a ''[[Boccaccio]]'' ([[1879]]), proslavila se také [[předrhrapřederhra]] k operetě ''Lehká kavalerie''.