Otevřít hlavní menu

Změny

bez shrnutí editace
[[Image:Mathey01.jpg|thumb|upright|Příklad použití konkávní křivky v architektuře – nároží kostela svatého Františka Serafinského v Praze jsou konkávně probrány]]
Slovo '''[[Konkávní]]''' ([[Latina|lat.]] ''concavus – vydutý'' z lat. ''cavus – dutý'') označuje plochy či [[Křivka|křivky]] prohnuté směrem dovnitř, resp. od pozorovatele. Je-li na [[průčelí]] užito konkávní probrání, působí na pozorovatele dojmem určité útulnosti, malebnosti. Do konkávního probrání může být vloženo okno či vstupní [[Portál (architektura)|porálportál]]. Barokní teoretikové architektury v této souvislosti mluvili o dojmu „otevřené náruče“. Někdy mohou mít budovy také konkávně skrojená nároží.
 
Konkávní vydutí stěny či dalších architektonických konstrukcí bylo časté především ve vrcholném a pozdním [[Baroko|baroku]], mnohdy jako součást [[Konvexně-konkávní křivka|konvexně-konkávní křivky]].
Anonymní uživatel