Bohrův princip komplementarity: Porovnání verzí

Bohr uvažuje o obecně filosofickém (tj. též jazykovém, nikoli matematickém) hledisku, které nebylo vypracovávané jen na podkladě principu neurčitosti (jak se uvádí v četné literatuře), nýbrž již dlouho před rokem 1927. V roce 1925 byl navíc Bohr – po důležitých experimentech – nucen přijmout dualismus světla, proto je rámec komplementarity mimo jiné také zaměřen na konkrétní problém duality vlnového a korpuskulárního obrazu přírody, na vlno-částici či vlntici, což je z dnešního hlediska již jen malebně-názorné pojmosloví, které lze v kvantové mechanice vynechat. Nicméně za tímto v té době heuristickým komplementárním pojetím duality se skrývají mnohem hlubší komplementární problémy, které nás dodnes provázejí, tj. například vzájemně současně výlučné a nekompatibilní deskripce každodenního a vědeckého myšlení, kvalitativního a kvantitativního, organismu jako mechanismu a organismu jako živoucího fenoménu (Bohr často – namísto pojmu zkoumaný či pozorovaný objekt – používá pojem fenomén ve smyslu toho, co se pozorovateli ukazuje v rámci celkového experimentálního uspořádání; jakákoli změna teorie nebo uspořádání vede k novému fenoménu, který nemůže být s předchozím kauzálně propojen).