Ulysses (sonda): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m popiska
m přemístění fotky
Řádek 20:
Sonda je společným projektem [[Evropská kosmická agentura|ESA]] a [[NASA]]. Byla vynesena [[6. říjen|6. října]] [[1990]] do volného kosmického prostoru pomocí [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] při misi [[STS-41]]. Poté se sonda vydala na dva roky trvající cestu k [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]]. Tam objevila, trochu nad rámec svých povinností, překvapivě velký únik prachu z Jupiterova systému. Zároveň však Jupiter využila jako [[gravitační prak]], který ji vyhodil na oběžnou dráhu téměř kolmou (79°) k rovině [[ekliptika|ekliptiky]].
 
[[Soubor:ulysses_orbit.jpg|thumb|200px|Sonda Ulysses – orbit]]
Sonda neobíhá v rovině [[ekliptika|ekliptiky]], v níž obíhají téměř všechny ostatní sondy. Díky gravitačnímu popostrčení od Jupiteru obéhá kolmo k rovině ekliptiky a tím i k rovníku Slunce. Sonda obíhá po eliptické dráze nad póly Slunce, díky čemuž je může přímo sledovat. Poprvé se nad jižní pól dostala v roce [[1994]], nad severní o rok později. Okolo Slunce obíhá s periodicitou šesti let. Druhý přelet nad póly slunce vykonala mezi lety [[2000]] a [[2001]].
 
== Vědecký výzkum ==
[[Soubor:ulysses_orbit.jpg|thumb|200px|Sonda Ulysses – orbit]]
 
Sonda nese mnoho přístrojů pro pozorování částic a záření vycházejícího ze Slunce. Má také výhodný oběžný cyklus. Hned během prvního přeletu si [[astronomie|astronomové]] všimli zřetelných rozdílů v počtu částic mezi pólem a rovníkem. Byl ale mnohem menší než se čekalo. Dalším velkým překvapením bylo, že [[magnetosféra]] je na jihu silnější než na severu. Během let 2000-2001 procházelo Slunce bouřlivější částí svého jedenáctiletého cyklu, takže mnoho citlivých pozorování nebylo možno provést. Nicméně sondu zasáhla jedna z obrovitých erupcí a bylo tak možno studovat co se stane se sluneční erupcí ve vzdálenosti 300 milionů km od Slunce. V roce [[2006]] je sice opět v minimu své aktivity, nicméně Slunce má vedle jedenáctiletého cyklu i cyklus dvaadvacetiletý, během něhož dojde vždy k přepólování. Právě proto je tento přelet z vědeckého hlediska tak zajímavý. Lze totiž pomocí stejných přístrojů sledovat dvě sluneční období i rozdíly mezi nimi.