České země za vlády Přemyslovců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekat |
|||
Řádek 7:
První přemyslovský kníže, o kterém se dochovaly záznamy v dobových písemnostech, se jmenoval [[Bořivoj I.]] a žil koncem [[9. století]]. V té době se Čechy dostaly do vlivu mocného velkomoravského knížete [[Svatopluk Velkomoravský|Svatopluka]]. Bořivoj se mu podřídil a nechal se společně se svou ženou [[Svatá Ludmila|Ludmilou]] na Moravě pokřtít. Křest přijali pravděpodobně z rukou [[arcibiskup]]a [[Svatý Metoděj|Metoděje]].
Do Čech se Přemyslovec vrátil jako místodržící moravského panovníka, a měl tak být nadřazen ostatním českým knížatům. Tehdy pravděpodobně sídlil na [[hradiště|hradišti]] [[Levý Hradec]], kde nechal vybudovat první křesťanský kostel [[sv. Kliment]]a. Vzápětí proti němu vypuklo povstání, které se Svatoplukovou pomocí potlačil. Poté dal na důkaz díků postavit další křesťanský kostel, zasvěcený
Pravděpodobně za vlády Bořivojova syna [[Spytihněv I.|Spytihněva I.]] (vládl 894–915) byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy [[Pražský hrad|Pražského hradu]], kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách (uvažuje se o [[Levý Hradec|Levém Hradci]], [[Budeč (hradiště)|Budči]], [[Mělník]]u, [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], [[Lštění]], [[Tetín (hradiště)|Tetín]]ě a [[Libušín]]ě) začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Tento prvotní státní útvar bývá nazýván [[knížecí rodové patrimonium]]. Po Svatoplukově smrti zanikla svrchovanost Moravy nad Čechami a česká knížata se dostala do vlivu východofranské říše.
| |||